Vznášivky

Vznášivky mají podobnou stavbu těla jako ostatní volně žijící klanonožci. Liší se od nich především velmi dlouhým prvním párem tykadel, která se skládají z více než dvaceti článků a často dosahují až ke konci zadečku. Samci mají jedno tykadlo zahnuté, samičky vytváří jeden vaječný váček.

Celková délka těla je obvykle do dvou milimetrů, byly však odchyceny i samice hlubokomořských vznášivek, které měřily více než 17 mm.[1]

Vznášivky žijí nejčastěji v pelagiálu slaných i sladkých vod a živí se jako filtrátoři.

Zejména mořské vznášivky jsou ekologicky velmi významnou skupinou. Tvoří dominantní složku zooplanktonu oceánů (55 až 95 procent, nejvíce jsou zastoupené v polárních oblastech)[1] a jsou zde důležitou částí potravního řetězce. Konzumují velká množství fytoplanktonu (sinic a řas) a samy jsou zároveň potravou nejen pro menší ryby, ale například i pro kosticové velryby.

Je známo přes 2000 druhů vznášivek řazených do přibližně 50 čeledí.[2] Většina z nich jsou druhy mořské (velmi hojný je např. druh Calanus finmarchicus). Ve vnitrozemských a brakických vodách žijí zástupci čeledí Diaptomidae (rody Diaptomus, Eudiaptomus), Temoridae (Heterocope, Epischura) či Centropagidae.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vznášivky na Wikimedia Commons
• Taxon Calanoida ve Wikidruzích