Vysoký Tribeč

Území se nachází ve střední, nejvyšší části pohoří Tribeč a zabírá centrální část podcelku Veľký Tribeč. Vytváří oválný pás území, protáhlý v západo-východním směru, severozápadně od Zlatých Moraviec. Vysoký Tribeč obklopují jen části pohoří Tribeč, jmenovitě na severu a severozápadě navazuje Hornonitrianske predhorie, jihozápadním a jižním směrem leží Zlatnianske predhorie, obě části podcelku Veľký Tribeč. Na východě sousedí Skýcovská vrchovina, která tvoří geomorfologickou část podcelku Rázdiel. [1]

Západní a severní úbočí Vysokého Tribča [3] patří do povodí Nitry, kam směřují i nejvýznamnější přítoky této části, Dršňa, Hradský potok a Vyčoma. Vodní toky z jižní části tečou jižním směrem do říčky Žitava, mezi nimi Čerešňový potok a Stránka. [2]

Celá střední část pohoří, včetně Vysokého Tribča, patří do Chráněné krajinné oblasti Ponitrie. Zvláště chráněné oblasti se zde nenacházejí, poblíž však leží chráněný areál Zubří obora v Topoľčiankách na jihu, národní přírodní rezervace Hrdovická, přírodní rezervace Kovarská hôrka a Solčiansky háj západním směrem. [2]

Turisticky atraktivní území je přístupné značenými stezkami z okolních obcí v podhůří. Nejnavštěvovanější je hlavní hřeben v úseku Veľký Tribeč - Malý Tribeč - Medvedí vrch, s pokračováním na Javorový vrch. Oblíbené lokality jsou také ruiny Čierného hradu v blízkosti obce Zlatno a okolní chráněná území.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vysoký Tribeč na slovenské Wikipedii.

• Veľký Tribeč
• Tribeč
• Geomorfologické členění Slovenska