Vyhýbavá porucha osobnosti

Vyhýbavá porucha osobnosti je porucha osobnosti zapsaná v Diagnostickém a statistickém manuálu mentálních poruch.

Lidé s touto poruchou zažívají dlouhotrvající pocity neschopnosti a jsou extrémně citliví na to, co si o nich druzí myslí. To vede postižené k sociální inhibici a pocitu sociální neobratnosti. Kvůli těmto pocitům neschopnosti a inhibice se osoba s vyhýbavou poruchou osobnosti bude chtít vyhýbat práci, škole a všem aktivitám zahrnujícím socializaci a interakce s ostatními.

Lidé s touto poruchou často ostražitě hodnotí počínání a výrazy tváře těch, se kterými přijdou do kontaktu. Jejich vystrašené a napjaté chování může vyvolat posměch, které v obratu potvrzuje jejich sebepochybnosti. Jsou velmi úzkostní ohledně možnosti, že na kritiku budou reagovat pláčem nebo červenáním. Jsou popisování ostatními jako stydliví, plaší, osamělí nebo izolovaní.

Největší problémy tato porucha způsobuje v pracovním nebo sociálním životě. Nízké sebevědomí a přecitlivělost na nepřijetí souvisejí s omezenými mezilidskými kontakty. Tito lidé se mohou stát relativně izolovaní a obvykle nemají přátele, kteří s překonáním problémů mohou pomoci. Dychtí po zalíbení a přijetí a často si vysnívají idealizované vztahy s ostatními. Vyhýbavé chování může také nepříznivě ovlivnit pracovní zařazení, protože tito lidé se vyhýbají typům sociální interakce, která je nutná pro pracovní činnost nebo povýšení.