Vychuchol povolžský
Vychuchol povolžský (Desmana moschata) je jeden z posledních dvou přeživších druhů vychucholů (druhým je vychuchol pyrenejský).
Vychuchol povolžský | |
---|---|
Vychuchol povolžský | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
ohrožený druh[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci ('Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia') |
Řád | hmyzožravci (Eulipotyphla) |
Čeleď | krtkovití (Talpidae) |
Tribus | vychucholové (Desmanini) |
Rod | vychuchol (Desmana) Güldenstädt, 1777 |
Binomické jméno | |
Desmana moschata (Linné, 1758) | |
rozšíření vychuchola povolžského
| |
Sesterský druh | |
vychuchol pyrenejský (Galemys pyrenaicus) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rozšíření
Vychuchola povolžského najdeme v povodí řek Volha, Ural a Don, na území Ruska, Ukrajiny a Kazachstánu.
Popis
Vychuchol si staví nory na březích stojatých či pomalu tekoucích vod. Nejraději má hustě zarostlé vodní plochy s dostatkem hmyzu, raků a obojživelníků. Žije většinou v malých skupinách o 2 až 5 členech.
Ač se vzhledově velmi podobá ondatrám (hlodavec), vychuchol je ve skutečnosti zástupcem čeledi krtkovitých, patřících mezi hmyzožravce. Podobně jako krtek je prakticky slepý a většinu podnětů získává pomocí Eimerových orgánů na špičce svého dlouhého čumáku. Na rozdíl od krtka má však zploštělý ocas a plovací blánu na zadních nohou.
Ochrana
Vzhledem k hustému kožichu byl vychuchol povolžský vyhledávaným kožešinovým zvířetem. I když je dneska již chráněný, zejména díky ztrátě habitů, zhoršením kvality vodních zdrojů a zavlečením nepůvodní ondatry, jeho populace nadále klesá. V roce 1975 byla volně žijící populace odhadována na 7000 kusů, v roce 2004 jich bylo již jen 3500. V některých oblastech Ruska však zřejmě populace opět rostou.
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vychuchol povolžský na Wikimedia Commons