Vybírání odpadků

Odpad velmi často vybírají lidé bez domova s cílem získat zdroj obživy - ti se soustředí jak na směsný odpad z domácností, tak odpad ze supermarketů. U některých lidí může vybírání odpadu z domácností souviset s obsedantním hromaděním věcí. Specifickou kapitolou jsou pak lidé s anarchistickou politickou orientací, freegani nebo další lidé, kteří se zabývají především cíleným vybíráním stále konzumovatelného jídla vyhozeného obchodními řetězci a tím tak pomoci omezit jeho plýtváním.[2][3][4] Tato činnost pak volně přechází v rámci filozofie freeganství i k záchraně znovupoužitelných nebo opravitelných věcí.[5]

Freegani a další "dumpster diveři" také často dodržují striktnější pravidla při sběru odpadu, jelikož nemusí jít nutně o jejich jediný zdroj obživy - z hygienických důvodů berou hlavně neznečištěné potraviny v obalech (nebo ve šlupkách), používají ochranné pomůcky (rukavice) apod. Získané jídlo nebo věci neberou vždy pouze pro vlastní spotřebu, předávají je i do charitativních organizací nebo volně lidem na lépe dostupná místa.[6][7]

Vybírání popelnic (dnes populárně dumpster diving) je z hlediska práva problematickou aktivitou. V ČR je dle Zákona o odpadech obsah kontejnerů stále soukromým vlastnictvím a jeho odcizení je klasifikováno jako krádež.[8] Zákonu také tato činnost odporuje, pokud dotyčný v rámci ní pronikne na soukromý pozemek přes překážku, která jasně zamezuje vstupu (přelezení plotu, vylomení zámku apod.).[9] Stejná situace je například v Německu, kde je odpad také stále soukromým vlastnictvím.[10]

V USA je situace opačná - podle slavného soudního rozhodnutí California vs. Greenwood z roku 1988 je odpad veřejným majetkem, neboť jeho majitel se ho záměrně vzdal.[11] O toto rozhodnutí se tak často tzv. "dumpster diveři" opírají. V některých státech ale může toto rozhodnutí opět kolidovat se vstupem na soukromý pozemek nebo s lokálními vyhláškami o vybírání odpadu.