Vrchoviny

Podle vrchovinského kronikáře Dr. Ing. Jaroslava Morávka se přesný letopočet vzniku Vrchovin jako osady a později obce nedá bezpečně zjistit. Z tržní obce Provodova vedla odbočka do Krčína přes dnešní katastry obcí Šonova a Vrchovin. Tato oblast byla zalidňována za kolonizace zvláště ve 13. století. V té době byla pravděpodobně založena obec Vrchoviny. První písemná zmínka o Vrchovinách je umístěna v archivu Zemského muzea v Praze a pochází z roku 1484, kdyby byla obec Vrchoviny zapsána v zemských deskách s tím, že patří ke Krčínu. V týchž deskách jsou Vrchoviny uvedeny k roku 1527, kdy už patřily k Novému Městu nad Metují.

Většina obyvatel se zabývala zemědělstvím, proslulé bylo zejména sadařství. V minulých staletích patřily Vrchoviny k třešňovým velmocem, pěstovalo se tu dvacet pět druhů třešní. Hanlivá přezdívka „peckaři“ platila nejen pro obyvatele Nového Města nad Metují, ale i pro obyvatele Vrchovin. V roce 1668 měly Vrchoviny 30 čísel, z toho 16 selských usedlostí. V roce 1696 bylo napočítáno 241 obyvatel. V roce 1850 měla obec 94 usedlostí s 557 obyvateli. V roce 1796 bylo povoleno zřídit ve Vrchovinách školu, do té doby chodili vrchovinské děti do Krčína. Vrchoviny mívaly dva pány – jedna část obce patřila Krčínu a potom Janu Černčiskému z Kácova, druhá i s krčmou patřila k městskému statku. Tu přikoupil v roce 1528 od rytíře Sendražského ze Sendražic Vojtěch z Pernštejna. Lesy ve stráních nad Metují využívala obec spolu s Přibyslaví. Pověst vypráví, že tyto lesy patřily rytíři Ratajskému, který měl pod Sendraží dřevěný zámek. Místu se dodnes říká „na zámkách“. Místo výše nad zámkem se nazývá „hláska“ nebo „strážnice“. Rytíř měl dvě dcery, z nichž jedna se jmenovala Gertruda a druhá Eliška. Ta údajně jednou v metujských lesích zabloudila, vrchovinští dřevaři jí ukázali cestu a za tento dobrý skutek dostali ony lesy. Stalo se tak kolem roku 1360, avšak roku 1400 už Sendraž, Mezilesí, část Přibyslavi a Vrchoviny patřily ke Krčínu.

V minulosti se lidé usazovali a zakládali osady převážně u hor, řek a v úrodných krajinách. Své osady pojmenovávali buď podle zakladatele, zaměstnání nebo podle vlastnosti a povahy obyvatelstva a půdy. O původu názvu obce Vrchoviny existuje pověst, že se vody svými prameny sbíhaly na úpatí hor Unčovských lesů (které se táhly k Brance) ke Kamennému háji, kde tvořily „vrchoviště“, podle čehož obec dostala název Vrchoviny. Podle jiné pověsti byla obec pojmenována podle vrchů, na kterých se pěstovalo víno (tj. „vrchy vinné“). Tato varianta by teoreticky mohla být pravdivá, neboť vinařství bylo podle novoměstských pamětí v okolí Nového Města nad Metují rozšířené a dodnes se zde víno v menší míře úspěšně pěstuje na zahrádkách a podél zdí. Nejpravděpodobnější varianta je ovšem ta, že obec své jméno získala podle vrchů, které se rozkládají nad obcí a které tvoří „vrchovinu“. V České republice existuje více obcí s podobným jménem, a kolem všech těchto obcí se vrchovina rozkládá, a své jméno získaly stejným způsobem.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrchoviny na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Vrchoviny v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Vrchoviny na webu ČÚZK
• Webové stránky obce www.vrchoviny.cz