Vrchnostenský úřední dům v Žarošicích

Vrchnostenský úřední dům č. 76 v Žarošicích

Vrchnostenský úřední dům, zvaný též „Zámeček“, byl majetkem cisterciáckého kláštera na Starém Brně, protože královna Eliška Rejčka (1288–1335) koupila Žarošice roku 1322. Zrušením starobrněnského cisterciáckého kláštera 18. března 1782 v důsledku reforem Josefa II. (1741–1790) skončilo více než 450 let vlády klášterní vrchnosti. Poté se Žarošice staly komorním statkem a v roce 1792 přešly pod patronát Náboženského fondu. Velký požár, který zachvátil Žarošice roku 1797, částečně poškodil i tuto správní budovu panství s klenutými místnostmi, proto byla přestavěna. Po bitvě u Slavkova v tomto domě přenocoval František I. (1768–1835). Josef Skulínek (1873–1948) – řídící učitel, varhaník, kronikář a čestný občan Žarošic – označil tuto událost ve vlastivědném sborníku „Na našem Slovácku, sv. IV., 1939“ za „nejpamátnější bod v historii Žarošic“. V roce 1810 zde měla vrchnost výrobu tužek; tuhové pisátka se nazývaly „plavajzny“. Dnešní podobu získal Vrchnostenský úřední dům roku 1820, kdy byl přestavěn na patrový, takže měl osm světnic a tři komory. Na základě kupní smlouvy ze dne 25. srpna 1825 přešel patronát Náboženské Matice na hraběnku z Lambergu Ernestinu Schaffgotschovou (1791–1858). Po její smrti zdědil panství žarošické a s tím i Vrchnostenský úřední dům její nejmladší syn (plk. v záloze) František Schaffgotsch (1829–1908), který ho 28. září 1858 prodal Aloisovi II. Josefu z Liechtensteinů (1796–1858). V témže roce však kníže Alois II. zemřel; od 12. listopadu se stal novým majitel Jan II. Josef František z Liechtensteinů (1840–1929), nejdéle panující evropský monarcha. Do sféry vlastnictví výrazně zasáhla 1. pozemková reforma v nově vzniklém Československu. V roce 1925 koupil Vrchnostenský úřední dům – včetně žarošického statku spolu s 38 ha – Josef Frydrych (1880–1966), dosavadní správce statku knížete Jana II. Od roku 1932 sloužila jedna z přízemních místností (vlevo od vstupu) jako zkušebna žarošických ochotníků a smíšeného pěveckého sboru vedeného Karlem Frydrychem (1916–1978), který zde rovněž provozoval soukromou školu houslové hry. V dalších dvou přízemních místnostech (vpravo od vstupu) měl ordinaci obvodní lékař Vsevolod Lobov (1896–1963), a to v letech 1934–1958. Na půdě Vrchnostenského úředního domu byl uložen archiv listin z 18. a 19. století, který probádali historikové Jakub Vrbas (1858–1952), Antonín Kolek (1895–1983), dr. Rudolf Hurt (1902–1978) či místní kronikáři Josef Skulínek (1873–1948) a Václav Broukal (1894–1972). Za nacistické okupace poskytl Josef Frydrych v tomto domě útočiště významnému představiteli domácího odboje Josefu Grňovi (1897–1967), přezdívanému „Vlk“. Na základě notářského zápisu z 11. března 1948 postoupili manželé Josef a Olga Frydrychovi tuto nemovitost druhorozenému synovi Karlu. V souvislosti se změnou politických poměrů byly třípatrové půdní prostory od roku 1950 využívány jako sýpka nově vzniklého Jednotného zemědělského družstva 7. listopad Žarošice. K tomuto účelu družstevníci vybourali otvor nad vstupním vchodem pro skluzavku na pytle s obilím. Nemovitost přešla na stát na základě znárodnění v roce 1962. Po odstěhování Frydrychů, v září roku 1983, sloužila k ubytování zaměstnanců JZD a Moravských naftových dolů. Pád komunismu v roce 1989 umožnil částečné narovnání totalitních křivd. Vrchnostenský úřední dům byl v roce 1991 v restituci vrácen Karlu Frydrychovi (* 1951). Budova záhy našla uplatnění coby zkušebna smíšeného pěveckého sboru žarošické mládeže (1991–2009), noclehárna pro poutníky či depozitář Muzea obce Žarošice a Historicko-vlastivědného kroužku Žarošice. Ojedinělou událostí byla výstava obrazů brněnské malířky Jany Vytlačilové v roce 1992. Nyní stavba prochází rekonstrukcí.

Vrchnostenský úřední dům namalovali:

• 28. května 1919 Josef Skulínek
• 12. června 1973 Marcel Poštulka
• duben 2004 Bohumil Schovanec

Fotografie Vrchnostenského úředního domu přinesly publikace:

• Ždánsko (1930, 2003) – Jakub Vrbas
• Z dějin Žarošic (1940) – Jakub Vrbas
• Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805–1806 (2001) – František Kopecký
• Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích č. 14 (2005)
• Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích č. 15 (2006)
• Zmizelé a mizející staré Žarošice v kresbách, malbách a fotografiích. Historicko-vlastivědný kroužek Žarošice (2008)
• Věstník Historicko-vlastivědného spolku Žarošice č. 26 (2017)

• Schaffgotschové

• BUBEN, M.: Liechtensteinové I. část. Střední Evropa, duben 1995, č. 49, s. 108-109.
• BUBEN, M.: Liechtensteinové II. část. Střední Evropa, květen 1995, č. 50, s. 100-103.
• ČECHURA, J. - MIKULEC, J., STELLNER, F.: Lexikon českých panovnických dynastií. Praha: Akropolis, 1996, s. 38-39.
• FRYDRYCH, K.: 200 let od bitvy u Slavkova. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2006, č. 15, s. 41-42.
• FRYDRYCH, K.: Vrchnostenský úřední dům zvaný „Zámeček“. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2005, č. 14, s. 33-34.
• HALADA, J.: Lexikon české šlechty. Praha, 1992, s. 88.
• HAVELKA, E. a kol.: Na našem Slovácku, svazek IV. – Kyjovsko a Ždánsko ve svých obcích. Kyjov, 1939, s. 244.
• KOPECKÝ, F.: Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805–1806. Brno, 2001, s. 44.
• MAŠEK, P.: Modrá krev. Mladá fronta, 2003, s. 53-55, 245-246.
• MOUŘÍNOVSKÝ, J., M., M.: Prastaré památné poutní místo mariánské v Žarošicích. Praha, 1925, s. 9-10.
• Ottův slovník naučný, sv. XXII, s. 945-946.
• VLACH, J.: Kde přenocoval v Žarošicích ruský car po bitvě u Slavkova. Od Hradské cesty 1965–1966, Žarošice, 1966, s. 14-15.
• VLACH, J.: Nezapomínaný MUDr. Vsevolod Lobov. Od Hradské cesty 1991–1992, Žarošice, 1992, s. 134-137.
• VLACH, J.: Žarošické grunty a chalupy 1650–1950, rkp.
• VRBAS, J.: Z dějin Žarošic. Praha, 1940, s. 5.
• VRBAS, J.: Ždánsko. Ždánice, 1930, s. 317.
• ŽELEZNÝ, Ivo.: Evropa králů a císařů. Praha, 1997, s. 113-115.