Vranec
Vranec (Huperzia) je rod stálezelených plavuňovitých rostlin. Dříve byl řazen do samostatné čeledi vrancovité (Huperziaceae), na jejímž uznání však nepanuje všeobecná shoda.[1]
 Vranec | |
|---|---|
 Vranec jedlový | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | plavuně (Lycopodiophyta) |
| Třída | vlastní plavuně (Lycopodiopsida) |
| Řád | plavuňotvaré (Lycopodiales) |
| Čeleď | plavuňovité (Lycopodiaceae) |
| Rod | vranec (Huperzia) Bernh., 1801 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taxonomie a systematika
V minulosti byli zástupci vesměs řazeni do rodu plavuň (Lycopodium). Moderní systémy založené na molekulární fylogenetice ukazují, že rod lze pojímat buď velmi široce, v takovém případě je celý rod Huperzia (sensu lato) totožný s celou bývalou čeledí vrancovitých (resp. podčeledí Huperzioideae), nebo jej rozdělit do tří monofyletických rodů: Huperzia sensu stricto, Phlegmariurus (dva monofyletické klady oddělující zástupce Starého a Nového světa) a samostatný druh Phylloglossum drummondii, v dřívějších systémech řazený do samostatné čeledi nebo dokonce řádu; tento přístup volí i aktuální klasifikace kapraďorostů známá jako PPG I.[1][2]
Rozšíření a popis
Rod v širokém pojetí obsahuje asi 350 druhů s kosmopolitním rozšířením.[3] Z toho rod vranec v úzkém pojetí, které je zpracováno i v tomto článku, zahrnuje cca 25 terestrických druhů vyskytujících se především v mírných a chladných oblastech světa a Phlegmariurus zbytek, převážně tropických nebo subtropických, epifyticky rostoucích druhů. Jsou to vytrvalé, vždyzelené byliny, s vidličnatým větvením a úzkými listy (mikrofyly). Větve jsou přibližně stejně dlouhé, rostliny vyrůstají ve vzpřímených trsech. Sporofyly a trofofyly nejsou na rozdíl od plavuňovitých tvarově rozlišeny, sporofyly nevytvářejí výtrusnicový klas – okrouhlé, zploštělé výtrusnice vyrůstají na krátkých stopečkách v paždí listů. Výtrusy jsou nerozlišené (izosporické). Prokel je válcovitý až zploštělý, úplně nebo částečně podzemní, saprofytický, závislý na mykorhize.[1][4]
V české flóře je zastoupen jediný druh: vranec jedlový (Huperzia selago).
Vybraní zástupci
- Huperzia appressa – Severní Amerika, severní Asie, Evropa
- Huperzia australiana – arktické polohy Austrálie a Nového Zélandu
- Huperzia lucidula – Severní Amerika
- Huperzia porophila – skalnatá stanoviště, Severní Amerika
- Huperzia selago (vranec jedlový) – cirkumpolární rozšíření na severní polokouli, též na jižní
Galerie
Huperzia appressa
Huperzia porophila
Porost vrance jedlového v Německu
Huperzia lucidula
Huperzia arctica
V širokém pojetí je do rodu vranec zahrnována i miniaturní rostlina Phylloglossum drummondii (v tom případě jako Huperzia drummondii)
Reference
- Molecular phylogenetics and the morphology of the Lycopodiaceae subfamily Huperzioideae supports three genera: Huperzia, Phlegmariurus and Phylloglossum. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2016-01-01, roč. 94, s. 635–657. Dostupné online [cit. 2019-01-02]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2015.09.024. (anglicky)
- A community-derived classification for extant lycophytes and ferns. Journal of Systematics and Evolution. 2016, roč. 54, čís. 6, s. 563–603. Dostupné online [cit. 2022-01-07]. ISSN 1759-6831. DOI 10.1111/jse.12229. (anglicky)
- Huperzia Bernh. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
- Kubát K. (1988): Huperzia Bernh. – vranec, plavuň. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, p. 190–192, Academia, Praha.
