Vonónés I.

Vonónés I. (^? – 19 n. l.) z dynastie Arsakovců byl v letech 7/8–10/11 parthským velkokrálem a zhruba v letech 12–15/16 arménským králem. Jeho otcem byl Fraatés IV., parthský král v letech 38–3/2 př. n. l.

Vonónés I.
Narození	1. století př. n. l.
Úmrtí	19 Cilicia
Povolání	panovník
Děti	Meherdates of Parthia
Rodiče	Fraatés IV.
Rod	Arsakovci
Příbuzní	Fraatés V. (sourozenec)
Funkce	arménský král
Na obrázku je Vonónova mince. Na aversu je portrét krále a nápis ΒΑϹΙΛΕΥϹ (král), na reversu obraz bohyné Níké a nápis ΒΑϹΙΛΕΥϹ ΟΝΩΝΗϹ ΝΕΙΚΗϹΑϹ ΑΡΤΑΒΑΝ[ΟΝ] (král Vonónés, přemožitel Artabana)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vládu v říši převzal na žádost parthských velmožů, kteří po násilné smrti krále Oróda III. hledali nového panovníka a rozhodli se pro syny Fraata IV. vychovávané v Římě. Čtveřice synů tam odešla již v roku 10/9 př. n. l. na popud Fraatovy manželky Músy, aby se tím uvolnila cesta k trůnu Músinu synovi Fraatakovi. Na Vonóna padla volba patrně proto, že byl nejstarším z princů.[1]

Toto řešení následnické otázky se brzy ukázalo jako problematické, neboť Vonónés byl po letech strávených v Římě plně romanizovaný a nejevil zájem ani o lov, ani o jízdu na koni, a navíc se obklopil Řeky, které s sebou na východ přivedl.[2] Již před rokem 10 proto vypukla vzpoura vedená Arsakovcem po matce Artabanem,[3] a přestože Vonónés protikrále nejprve porazil, nakonec musel roku 10/11 opustit zemi. Stal se díky příznivé shodě náhod dočasně arménským králem, ale jelikož ho Římané přestali podporovat, musel i z Arménie kolem roku 15/16 odejít a roku 19 byl v Kilikii zavražděn.[4]