Volodymyr Čelomej

Volodymyr Mykolajovyč Čelomej (ukrajinsky Володимир Миколайович Челомей, rusky Владимир Николаевич Челомей, Vladimir Nikolajevič Čelomej; 30. června 1914, Siedlce, Ruské impérium, dnes Polsko8. prosince 1984, poblíž Moskvy)[1] byl sovětský raketový konstruktér ruského[1] původu, člen Akademie SSSR.

Vladimir Nikolajevič Čelomej
Narození30. června 1914
Siedlce
Úmrtí8. prosince 1984 (ve věku 70 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materNárodní letecká univerzita (do 1937)
Kyjevská vysoká škola polytechnická
Povoláníinženýr, vysokoškolský učitel, letecký inženýr, politik a fyzik
ZaměstnavateléBaranov Central Institute of Aviation Motor Development (od 1941)
OKB-51 (od 1944)
Moskevská státní technická univerzita (od 1952)
OceněníLeninův řád (1945)
Leninova cena (1959)
medaile Srp a kladivo (1959)
Leninův řád (1959)
Hrdina socialistické práce (1959)
 více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
Funkceposlanec Nejvyššího sovětu SSSR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Vladimir Čelomej na ukrajinské známce

Vystudoval Kyjevskou techniku (Polytechnický institut) a zůstal zde v roce 1936 jako asistent. Roku 1939 se stal Kandidátem věd. V roce 1941 nastoupil do Baranova ústředního ústavu leteckých motorů v Moskvě. V roce 1944 byl pověřen zkoumáním německých raket V-2. Téhož roku byl jmenován prvním ředitelem a hlavním konstruktérem Konstrukční kanceláře číslo 51 v Reutovu u Moskvy (roku 1955 přejmenovanou na Zkušebně konstrukční kancelář č. 52, dnešní NPO Mašinostrojenija. Zde se věnoval prvním sovětským křídlatým raketám 10Ch. V roce 1958 začal vyvíjet mezikontinentální raketu UR-100 Proton.[1] Později se věnoval tajnému vojenskému projektu orbitální stanice Almaz[1] včetně vypuštěných lodí Saljut 2, Saljut 3 a Saljut 5. Podílel se na konstrukci několika částí orbitální stanice Mir. Neúspěšně se chtěl prosadit do projektu letu lidí k Měsíci. Stal se členem Akademie věd SSSR.[2]

Odkazy

Reference

  1. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-07-02]. Heslo ́ЧЕЛОМЕ́Й. Dostupné online. (rusky)
  2. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 428.

Literatura

  • (ukrajinsky) Руденко О. П., Хорольський О. В., Стеценко С. А. Полтавські стежки Володмира Миколайовича Челомея (до 90-річчя від дня народження) . С. 70—77.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.