Vojtěch Žampach

Vojtěch Žampach (19. června 1929 Rajhrad – 14. října 2019 Brno) byl český marxistický historik, univerzitní profesor. Zabýval se dějinami Československa ve 20. století, přičemž se soustředil na historii Brna a Moravy. Předmětem jeho zájmu bylo zejména období nacistické okupace. Publikoval četné práce o protifašistickém odboji, o osvobození Moravy, ale i studii o poválečném vysídlení Němců z Brna.

Prof. PhDr. Vojtěch Žampach, CSc.
Narození19. června 1929
Rajhrad, Československo Československo
Úmrtí14. října 2019 (ve věku 90 let)
Brno, Česko Česko
Povoláníhistorik
Národnostčeská
Vzděláníobor historie na Fakultě společenských věd VŠPHV v Praze
Alma materVysoká škola politických a hospodářských věd (VŠPHV) v Praze
Tématadějiny Brna a Moravy v období nacistické okupace
Významná dílaSměr Brno (1975);
Partyzánské portréty (1980);
Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. května 1945 a nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích 1.6.–7.7.1945 (časopisecky 1996, knižně 2014)
OceněníCena Jihomoravského kraje za přínos v oblasti vědy (2015)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se 19. června 1929 v Rajhradě a tam také absolvoval měšťanskou školu.[1] V letech 1945–1949 navštěvoval obchodní akademii v Brně.[2] Po ukončení středoškolského vzdělání studoval historii na Fakultě společenských věd Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze (1949–1953).[2][3] Od roku 1954 až do roku 1990 působil na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (UJEP, nyní Masarykova univerzita).[2] Začal přednášet kurzy dějin KSČ, KSSS a mezinárodního dělnického a komunistického hnutí. Postupně vyučoval na právnické, filozofické a lékařské fakultě UJEP i na Janáčkově akademii múzických umění. Zpočátku zastával pozici asistenta, od roku 1960 byl odborným asistentem.[3] V roce 1968 získal titul PhDr.,[pozn. 1] kandidátem věd (CSc.) se stal v roce 1980.[2] O dva roky později (1982) se habilitoval jako docent pro obor dějiny mezinárodního dělnického hnutí a KSČ.[3] S účinností od 1. února 1989 byl jmenován profesorem československých dějin.[2][3]

Ve své vědecké činnosti se zaměřil zejména na partyzánské hnutí během druhé světové války, na detailní výzkum nacistického teroru v Brně, na osvobozování jižní Moravy a na poválečné vysídlení Němců z Brna.[3] Je autorem řady knižních publikací i časopiseckých článků. Vědecky pracovat nepřestal ani po odchodu do důchodu. V roce 1996 publikoval časopisecky (a později i knižně) rozsáhlou studii Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. května 1945 a nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích 1. 6. – 7. 7. 1945, ve které „důkladně a velmi precizně postihuje průběh odsunu Němců z Brna ve všech jeho peripetiích".[5]

Vojtěch Žampach zemřel po delší nemoci[6] v Brně dne 14. října 2019.[1] Za svoji celoživotní práci obdržel řadu ocenění:

Dílo

Knihy (výběr)
  • 1963 – Kronika vítězného jara 1945: historie osvobození Holasic a Rajhradu;
  • 1964 – Novinář Jan Krejčí;
  • 1969 – Třetí československá úderná rota: z partyzánského hnutí na Tišnovsku;
  • 1975 – Směr Brno;
  • 1980 – Partyzánské portréty;
  • 1984 – Se smrtí v týlu: příspěvek k historii protipartyzánského 28. ZbV komanda v Letovicích;
  • 2000 – Památník obětí světových válek a národně osvobozovacích bojů v okrese Brno-venkov, ISBN 80-85048-79-5;
  • 2006 – Od Hronu k Vltavě: podíl 2. ukrajinského frontu Rudé armády na osvobození Československa, ISBN 80-86844-19-6;
  • 2014 – Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. května 1945 a nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích 1.6.–7.7.1945, ISBN 978-80-7354-123-1 (původně vyšlo v periodiku Jižní Morava : vlastivědný sborník, ročník 32, svazek 35, 1996, s. 173–239).

Články v časopisech a sbornících (výběr)
  • Počátky Moravskoslezského zemského národního výboru. In: Časopis Matice moravské, roč. 87/1968, č. 3–4, str. 226–244 dostupné online;
  • Ke vzniku tzv. brněnského případu. In: Časopis Matice moravské, 88/1969, č. 1–2 s. 73–96 dostupné online;
  • Partyzánská družina soudruha Hybeše. In: Jižní Morava : vlastivědný sborník​, roč. 1971, svazek 7, s. 39–53;
  • Svědectví živým (Soupis padlých, popravených a umučených občanů z brněnského okolí v letech 1939-1945). In: Jižní Morava : vlastivědný sborník​, roč. 13, 1977, s. 34–70;
  • Německý fašistický puč v Brně 15. března 1939. In: Sborník příspěvků z konference ke 40. výročí osvobození Československa. Brno 1985, s. 74–87;
  • Proměny odboje a jeho souboje s gestapem. In: Boj proti fašismu a okupaci na jižní Moravě. XIV. mikulovské symposium. Praha 1985, s. 275–282;
  • Memorandum Ernsta Schollicha o české otázce. In: 15. březen 1939. Sborník z vědeckého kolokvia. Brno 1989, s. 17–23;
  • Gardový generálmajor Jevgenij Stěpanovič Alechin (1893-1945). In: Jižní Morava : vlastivědný sborník, roč. 26, sv. 29, 1990, s. 131–143;
  • Druhé okupační stanné právo a jižní Morava. In: Jižní Morava : vlastivědný sborník, roč. 28, sv. 31, 1992, s. 129–154;
  • 1. gardová jezdecká mechanizovaná skupina RA v bojích na brněnském směru. In: Jižní Morava. : vlastivědný sborník, roč. 31, sv. 34, 1995, s. 119–147;
  • Životní pře JUDr. Josefa Babáka. 1. část. In: Vlastivědný věstník moravský, roč. 47, č. 1, 1995, s. 3–13 dostupné online;
  • Životní pře JUDr. Josefa Babáka. 2. část I. In: Vlastivědný věstník moravský, roč. 47, č. 2, 1995, s. 109–119 dostupné online;
  • Životní pře JUDr. Josefa Babáka. 2. část II. In: Vlastivědný věstník moravský, roč. 47, č. 3, 1995, s. 229–246 dostupné online;
  • Existovala nerozlučná konfidentská dvojice Velký a Malý Franta? In: Pocta svobodě. Sborník z pracovních setkání historiků a odbojářů k 50. výročí osvobození. Brno : Masarykova univerzita, 1995 s. 69–76;
  • Rychlé svazky generálporučíka I. A. Plijeva v bojích na brněnském směru. In: Pocta svobodě. Sborník z pracovních setkání historiků a odbojářů k 50. výročí osvobození. Brno : Masarykova univerzita, 1995 s. 133–140;
  • Prameny k podbrněnské frontě druhé světové války na internetu. Část 1. In: Vlastivědný věstník moravský, roč. 57, č. 4, (2005), s. 384–393;
  • Prameny k podbrněnské frontě druhé světové války na internetu. Část 2. In: Vlastivědný věstník moravský, roč. 58, č. 1, (2006), s. 55–60;
  • František Bednář - zrádce nebo hrdina odboje. In: Morava v boji proti fašismu / Brno : Moravské zemské muzeum, 2008 s. 217–244;
  • Bratři Goldflamové v boji za svobodu. In: Vlastivědný věstník moravský, roč. 60, č. 1, 2008, s. 3–9.

Odkazy

Poznámky
  1. V Československu se titul PhDr. od 1. září 1953 přestal udělovat. Absolventi vysokoškolského studia historie směli používat pouze označení „promovaný historik" (obdobné to bylo i ostatních akademických titulů). Teprve od 1. května 1966 mohly vysoké školy tituly opět udělovat. Proto Žampach akademický titul PhDr. získal až v roce 1968.[4]

Reference
  1. ŽAMPACHOVÁ, Eva. Zemřel prof. PhDr. Vojtěch Žampach, CSc. Rajhradský zpravodaj. 2019, roč. 29, čís. 6, s. 7. Dostupné online.
  2. VOREL, Petr, ed. et al. Lexikon současných českých historiků. 1. vyd. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1. Kapitola „Vojtěch Žampach", s. 344–345.
  3. VACULÍK, Jaroslav. K šedesátinám Vojtěcha Žampacha. Vlastivědný věstník moravský. 1989, roč. 41, čís. 2, s. 250–251. Dostupné online.
  4. MADAR, Zdeněk, et al. Právnický slovník. 4., přeprac. a dopl. vyd. Díl II. (P–Ž). Praha: Orbis, 1978. 688 s. cnb000874963. Kapitola „Tituly", s. 423.
  5. BRODESSER, Slavomír. Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. května 1945 a nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích 1. 6. – 7. 7. 1945 (recenze práce V. Žampacha). Vlastivědný věstník moravský. 1997, roč. 49, čís. 2, s. 225–226. Dostupné online.
  6. JANIŠ, Karel. Historik osvobození jižní Moravy v roce 1945. Haló noviny. 26. 10. 2019. Dostupné online [cit. 11. 6. 2021].

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.