Vlečné vozy Ringhoffer série 805–1219 (Praha)

Vlečné vozy Ringhoffer série 805–1219 jsou typ dvounápravového obousměrného tramvajového vlečného vozu lehké konstrukce, které byly vyráběny Ringhofferovými závody pro Elektrické podniky hlavního města Prahy. Šlo o první pražské vozy s celokovovou karoserií.

Vlečné vozy Ringhoffer série 805–1219
Vlečný vůz "plecháč" č. 999 v Muzeu MHD
VýrobceRinghofferovy závody,
Továrna na vozy v Kolíně
Výroba v letech1924–1931
Vyrobeno kusů415
Technické údaje
Délka (bez spřáhel)7 606 mm
Šířka2 103 mm
Výška skříně2 938 mm
Pohotovostní hmotnost4 200 kg
Rozchod1 435 mm
Obsaditelnost
Míst k sezení20
Míst k stání25
multimediální obsah na Commons

Historické pozadí

Po první světové válce byla situace v Praze taková, že rozvoj tramvajové sítě probíhal velmi obtížně a pomalu. Ve 20. letech 20. století EP hl. m. Prahy tak z nutnosti rekonstruovaly starší motorové vozy na vlečné, ovšem i tato přestavba probíhala velmi pomalu kvůli nedostatku finančních prostředků. Po delší pauze byly roku 1920 dodány nové vlečné vozy Ringhoffer série 708–767. Později se začaly dodávat vlečné vozy jednoduché konstrukce. Lidově se jim říkalo „plecháče“ z toho důvodu, že měly tehdy jako první vozy v Praze zvnějšku oplechované celé bočnice. Vozům, které byly vyrobeny v Továrně na vozy v Kolíně se říkalo "kolíňáky".[1]

Konstrukce

Vozy byly konstruovány tak, aby se co nejvíce snížily výrobní náklady potřebné pro jejich výrobu. Rám snýtovaný z ocelových profilů na sobě nesl nýtovanou celokovovou a zvenčí oplechovanou kostru z lisovaných sloupků. Dřevěnou střechu z borových palubek pokrytých impregnovaným plátnem nesly dřevěné kružiny. Vozová skříň byla uzavřeného typu uložená na volnoosém dvounápravovém pojezdu, jehož nápravy s kluznými ložisky byly odpruženy listovými péry. Na uzavřené plošiny se vstupovalo po obou stranách dvojkřídlými zasouvacími dveřmi. Salón pro cestující nebyl nijak oddělen od nástupních plošin. Místa pro sezení zajišťovaly dvě podélné laťkové lavice. Jednotlivé výrobní série se v detailech odlišovaly např. spouštěcími okny zprvu uchycenými v dřevěných rámech, později bezrámovými okny, nabíracími střešními větrači (první vozy z r. 1924 je neměly) jež zajišťovaly větrání salónu, později rotační typu Flettner, délkou vozové skříně a šíří vstupních dveří, nebo kotoučovými brzdami.[2][3]

Dodávky

V letech 1924–1931 bylo vyrobeno celkem 415 vozů tohoto typu.

Současný stát Město Článek Výrobce Roky dodávek Počet vozů Evidenční čísla
při dodání
Poznámky Zdroj
Česko Česko Praha článek Ringhoffer 1924 50 805–854 [3][4]
1925 50 855–904 od vozu č. 855 nabírací větrače
1926 130 905–1034
1927 50 1035–1084 od vozu č. 1084 bezrámová okna
1928 50 1085–1134 od vozu č. 1085 rotační větrače Flettner
1929 50 1135–1184 z výroby el. vytápění
TVK 1930 20 1185–1204
1931 15 1205–1219

Provoz

Tyto vlečné vozy se provozovaly ve dvou až třívozových soupravách, v čele vždy motorový vůz. Tyto vozy se spřahovaly nejčastěji s motorovými vozy, jejichž podobu navrhl brněnský rodák arch. Jan Kotěra. Během provozu neprodělaly mnoho úprav. Vůz ev. č. 1084 prošel ještě ve 20. letech dosazením dvou nových rotačních větračů typu Fletter ke dvěma původním nabíracím. Od roku 1935 bylo pro nákladný provoz postupně demontováno z vozů ev. č. 1135–1204 elektrické vytápění.[3] V provozu se udržely v plném počtu do roku 1961. V tomto roce byly vyřazeny první z těchto vlečných vozů. V důsledku dodávek koncepčně i technicky modernějších tramvají Tatra T3 v 60. letech se tyto "plecháče" postupně vyřazovaly.[5] Mezi lety 1965–1969 DP rekonstruoval některé vyřazené vlečné vozy na služební nákladní vlečné vozy. Šlo o 8 vozů ev. č. 913, 956, 1105, 1084, 1120, 1205, 1034 a 1190, které obdržely v tomto pořadí nová ev. č. 4541–4548. Při rekonstrukci se z původní karoserie ponechala čela ukončená podokenní římsou, bočnice nahradily nízké postranice. V roce 1972 se odehrála nehoda, v níž byl zničen vlečný vůz ev. č. 1129. Pro nedostatek vozů se nahradil již dříve vyřazeným vlečným vozem 1109, který převzal jeho ev. č. 1129. Poslední z těchto vozů v osobním provozu dojezdily v pražské síti následujícího roku. V roce 1976 přibyl k rekonstruovaným nákladním vlečným vozům "plecháč" původního ev. č. 1174, jenž se přestavěl obdobným způsobem a byl přečíslován na vůz č. 4549.[6] Během vyřazování v 60. letech došlo k odprodání řady těchto vozů k různým účelům (kůlny, včelíny, nebo chaty). Do dnešních dnů se jich dochovalo mnoho v různých stavech.

Historické vozy

Vedle níže uvedených historických vozů se také zachovaly vraky vozů ev. č. 815, 870, 916, 940, 964 a 1009.

Původní
provoz
Evidenční číslo Současný majitel Rok výroby Historický
od roku
Poznámky Zdroj
Praha 855 DPP 1925  ? [7]
999 1926 1966
1111 1928 1972
1200 1930  ?
1201  ?
1202  ?
1207 TMB 1931 1972
1219 DPP 1972

Odkazy

Reference

  1. LOSOS, Ludvík, a kol. Atlas tramvají. 1. vyd. Praha: NADAS, 1981. S. 28, 31.
  2. 1207 - Vlečný vůz [online]. Sabdigital.com [cit. 2019-02-13]. Dostupné online.
  3. Losos, str. 31, 32
  4. Losos, str. 84, 85
  5. Vrak vlečného vozu ev.č. 815 DP Praha [online]. Pražské tramvaje.cz [cit. 2019-02-13]. Dostupné online.
  6. Losos, str. 54
  7. Stručný průvodce muzeem městské hromadné dopravy v Praze. [s.l.]: DP hl.m. Prahy, a. s. S. 6, 7.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.