Vlajka Východního Timoru

Vlajka Východního Timoru je tvořena červeným listem o poměru stran 1:2 (ústava však poměr stran neurčuje), s černým žerďovým klínem s vrcholem v první třetině délky listu, překrývajícím žlutý žerďový klín s vrcholem ve středu listu. V černém klínu je bílá, pěticípá hvězda, směřující jedním cípem k hornímu rohu listu.[1][2]

Východotimorská vlajka
Poměr stran: 1:2

Černá barva podle ústavy Východního Timoru představuje „tmářství, které je nutno překonat“, žlutá stopy kolonialismu v historii země, červená „úsilí za národní osvobození“ a hvězda „mír“ a „světlo, které provází“.[1]

Historie

Od 16. století byla východní část ostrova portugalskou kolonií, poté na ni získali vliv nizozemští osadníci, ale později se dostal zpět pod portugalskou nadvládu. Hranice mezi západní (indonéskou) a východní (portugalskou) části ostrova byla přesně určena až za I. světové války, v roce 1916. Historicky se tak na Východním Timoru používaly vlajky portugalské, nizozemské, indonéské nebo vlajky OSN.

  • Portugalská vlajka Východního Timoru (1830–1910)
    Poměr stran: 2:3
  • Vlajka východotimorského guvernéra (1830 (?)–1975)
    Poměr stran: 2:3
  • Portugalská vlajka Východního Timoru (1910–1975)
    Poměr stran: 2:3
  • Návrh východotimorské vlajky (1967)
    Poměr stran: 2:3

28. listopadu 1975 vyhlásil Východní Timor nezávislost na Portugalsku (pod názvem Východotimorská lidově demokratická republika). Večer před dnem vyhlášení nezávislosti byla na hlavním náměstí v hlavním městě Dili, před rezidencí guvernéra, slavnostně spuštěna portugalská vlajka a vztyčena vlajka nezávislého Východního Timoru. Tato vlajka byla tvořena listem s bílým pruhem u žerdi (o šířce přibližně 1/3 délky vlajky) s černou, pěticípou hvězdou a s třemi pruhy: červeným, žlutým a červeným. Vlajka (není obrázek) byla odvozena z barev levicové politické strany FRETILIN.[3]

  • Vlajka FRETILINu
  • Vlajka Národní rady timorského odporu (CNRT)

Již 7. prosince vyslal indonéský prezident Suharto do Dili vojska, 1. června 1976 byla země anektována a 17. července prohlášena 27. provincií Indonésie. Jednala tak na žádost východotimorské opozice z obav, že by oblast mohli ovládnout komunisté. V roce 1976 schválilo exilové vedení v australském Sydney novou vlajku (o poměru 1:2), která byla shodná s vlajkou současnou. Autorem nového návrhu byl Natalino Leitao. Vlajka byla popsána v článku č. 20 ústavy. Na území Východního Timoru používaly různé osvobozenecké skupiny své vlajky, od dubna 1998 převládala vlajka Národní rady timorského odporu (Conselho Nacional de Resistência Timorense, CNRT).[4][5]

Červená barva listu symbolizovala krev, prolitou meubery (obyvatele Východního Timoru se tak sami označují) za nezávislost na Portugalsku v letech 1910–1912. Černý, žerďový klín symbolizoval staletí útlaku, pověry, negramotnost a zaostalost. Bílá hvězda víru a žlutý klín oštěp svobody. Žlutá barva symbolizovala hlad a chudobu, které budou překonány.[4]

5. srpna 1998 získal podpisem nového prezidenta Habibieho Východní Timor autonomii, 5. září 1999 pak podepsal indonéský prezident dohodu o uspořádání referenda o statutu Východního Timoru. Vítězství zastánců nezávislosti vyvolalo občanskou válku a zemi převzala do dočasné správy OSN (UNTATET).[5]

12. prosince 2001 se zástupci Ústavodárného shromáždění dohodli o podobě státní vlajky a na znění příslušných ústavních článků. 22. března 2002 byla přijata ústava Demokratické republiky Východní Timor, v článku č. 15 byla potvrzena vlajka exilového vedení z roku 1976. 20. května 2002 pak byla formálně vyhlášena nezávislost.

Odkazy

Reference
  1. Východotimorská vlajka na Flags of the World
  2. Zpravodaj Vexilologie č. 129 (IX/2003)
  3. Zpravodaj Vexilologie č. 18 (III/1976)
  4. Zpravodaj Vexilologie č. 27 (III/1976)
  5. Zpravodaj Vexilologie č. 125 (IX/2002)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.