Vladimir Smirnov (lyžař)

Vladimir Michajlovič Smirnov (Владимир Михайлович Смирнов, * 7. března 1964 Ščučinsk) je bývalý kazachstánský běžec na lyžích a později sportovní funkcionář, olympijský vítěz, čtyřnásobný mistr světa a držitel ocenění zasloužilý mistr sportu SSSR.

Vladimir Smirnov
Vladimir Smirnov na kazachstánské poštovní známce
Narození	7. března 1964 (58 let) Shchuchinsk
Povolání	běžec na lyžích
Ocenění	Medaile Holmenkollenu (1994) Řád přátelství mezi národy zasloužilý mistr sportu SSSR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Běh na lyžích na ZOH
zlato	ZOH 1994	50 km
stříbro	ZOH 1988	30 km
stříbro	ZOH 1988	4×10 km
stříbro	ZOH 1994	10 km
stříbro	ZOH 1994	skiatlon
bronz	ZOH 1988	15 km
bronz	ZOH 1998	skiatlon
Mistrovství světa v klasickém lyžování
zlato	MS 1989	30 km
zlato	MS 1995	10 km
zlato	MS 1995	skiatlon
zlato	MS 1995	30 km

Začínal v klubu SKA Alma-Ata. Ve Světovém poháru debutoval v prosinci 1982 v Davosu a skončil na bodovaném sedmnáctém místě. V roce 1984 v Murmansku stanul poprvé na stupních vítězů ve SP a roku 1986 v Kavgolovu vyhrál první závod. Jako jeden z prvních sovětských běžkařů se přizpůsobil bruslařské technice a na Mistrovství světa v klasickém lyžování 1987 vybojoval se štafetou SSSR stříbrnou medaili. Na olympiádě 1988 v Calgary byl druhý na 30 km, třetí na 15 km a druhý ve štafetě. V roce 1989 vybojoval v Lahti svůj první titul mistra světa v individuálním závodě na 30 km, o dva roky později ve Val di Fiemme byl na stejné trati druhý. Na olympiádě 1992 v Albertville se mu dařilo méně, nejlepším umístěním bylo osmé místo v nové disciplíně skiatlonu a pátá příčka se štafetou SNS.

Po rozpadu Sovětského svazu začal reprezentovat Kazachstán, i když žil ve švédském Sundsvallu a připravoval se v tamním klubu Stockviks SF. Na MS 1993 ve Falunu získal stříbro na 10 km a ve skiatlonu, na olympiádě 1994 vybojoval pro samostatný Kazachstán první olympijské medaile v historii, když vyhrál závod na 50 km a skončil druhý na 10 km a ve skiatlonu. Mistrovství světa v klasickém lyžování 1995 v kanadském Thunder Bay přineslo Smirnovovi životní úspěch, když získal tři zlaté medaile: na 10 km, 30 km a ve skiatlonu. Poslední Smirnovova olympiáda byla v roce 1998 v Naganu, kde byl vlajkonošem kazašské výpravy a skončil třetí ve skiatlonu. Kariéru ukončil o rok později vítězstvím na závodě Kontinentálního poháru v Pchjongčchangu.

Vladimir Smirnov vyhrál třicet závodů Světového poháru, čímž je druhý v historickém pořadí za Bjørnem Dæhliem, a v šedesáti šesti byl na stupních vítězů, v letech 1991 a 1994 se stal celkovým vítězem. Na Asijských zimních hrách, které v roce 1999 hostila Jižní Korea, získal zlato na 15 km a ve štafetě. Také dvakrát vyhrál prestižní Holmenkollenský lyžařský festival: 1994 a 1995.

Od roku 1999 do roku 2010 byl členem Mezinárodního olympijského výboru. Působil také ve vedení Mezinárodní biatlonové unie, angažoval se v kampani za přidělení zimní olympiády 2014 kazašskému městu Almaty. Vydal vzpomínkovou knihu Člověk-vítěz, známé je jeho přátelství s jeho velkými rivaly Bjørnem Dæhliem, s nímž účinkoval v televizní show Gutta på tur, a Vegardem Ulvangem, s nímž podnikl několik dobrodružných expedic – například v roce 1993 expedici do Mongolska, při níž byli na několik dnů zadrženi policií kvůli zmizení jednoho z místních průvodců.[1]