Vladimir Rufinovič Lagranž

Narozen 4. května 1939 v Moskvě. V roce 1959 vstoupil do organizace fotokroniky TASS; za své první učitele považoval významné osobnosti fotografie Vasilije Egorova a Nikolaje Kulešova, z nichž se stal žákem fotoreportéra; pak byl fotoreportérem pro TASS. V roce 1963 se účastnil na své první mezinárodní výstavě v Budapešti, kde obdržel zlatou medaili za fotografii Malé baletka. Fotografie byla pořízena v baletním studiu nově postaveného Pionýrského paláce v Leninských horách. V roce 1964 vstoupil na Moskevskou státní univerzitu Lomonosova na fakultu žurnalistiky. V průběhu let spolupracoval s domácími i zahraničními publikacemi - Literaturnaja gazeta, Komsomolskaja pravda, APN, Paris Match, Freie Welt, francouzská agentura Sipa Press.

Vladimir Lagranž je uznávaným klasikem ruské fotografie, účastníkem mnoha soutěží a výstav, vítězem odborných cen, medailí, cen a diplomů. Bylo mu uděleno nejvyšší ocenění profesionálního cechu fotografů a Svazu novinářů „Zlaté oko Ruska“. Autor učebnicové fotografie Holubi nad Kremlem.[1]

Zemřel v Moskvě 22. ledna 2022 ve věku 83 let[5]. Rozloučení s fotografem se konalo 25. ledna v pohřebním ústavu Troyekurovo, pohřben byl na Troyekurovském hřbitově.[6]

Jeho syn byl Eugene Lagranž (1976–2013), provozovatel ruských televizních kanálů NTV a RTR.[7]

• 2008–2009 – Tak jsme žili. Osobní výstava V. Lagranže. Fotogalerie pojmenovaná po bratrech Lumierových
• 2007 – Velká encyklopedie malého života
• 2004 – Výstava barevné fotografie
• 2003 – Roční období
• 2002 – Z pohledu čmeláka
• 1999 – Motivy
• 70. léta – SSSR: země a lidé v umělecké fotografii, Interpressphoto, Worldpressphoto.
• 60. léta – Sedmiletý plán v akci, Naše mládež, Mezinárodní výstava v Budapešti.

• V. Lagranž: Tak jsme žili. Moskva, 2008. Ed. Punctum.