Vladimír Vokál

Vystudoval jazykově zaměřené Masarykovo gymnázium v Plzni a v letech 1996–2002 absolvoval magisterské studium českého jazyka a společenských věd / občanské výchovy na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni.[1][2]

V roce 1995 začínal působit jako reportér Českého rozhlasu Plzeň, když během třetího gymnaziálního ročníku prošel konkurzem.[4][1] Do roku 2005 působil jako televizní a rozhlasový novinář[2] na stanicích Český rozhlas Plzeň a Český rozhlas Radiožurnál,[1] kde moderoval sportovní magazíny a četl sportovní přehledy.[1] Pracoval rovněž pro TV Praha.[5][6] Po odchodu Vladimíra Hrubého z pořadu Bona Dea převzal spolu s dalšími přípravu a moderování tohoto pořadu.[7] Zpočátku byl také členem realizačního týmu pořadu LeGaTo, který začala vysílat Česká televize v lednu 2004.[8]

Od roku 2005 začal spolupracovat se zpravodajským serverem iDNES.cz jako redaktor, moderátor či editor videozpravodajství.[4] Od září 2016 zde spolu s Jaroslavem Pleslem moderuje pořad Rozstřel,[9][10] v téže dvojici moderuje i volební studia.[11] V květnu 2017 byl mezi 155 novináři MF DNES a iDNES.cz, kteří podepsali veřejné prohlášení distancující se od bývalého kolegy Marka Přibila a odmítající možnost, že by hnutí ANO, jehož předseda Andrej Babiš byl faktickým vlastníkem vydavatelství, jakkoli skrytě ovlivňovalo či manipulovalo obsah článků těchto médií. Prohlášení reagovalo na zveřejnění tajných nahrávek anonymní skupinou Julius Šuman.[12][13]

Od roku 2008 pracuje jako hlasatel zpráv na Rádiu Impuls, patřící rovněž pod mediální dům MAFRA.[4]

Věnoval se výuce rétoriky, zejména mluvy v médiích, řeči politiků a manažerů.[14] Vyučuje také na Gymnáziu Karla Sladkovského a soukromé vysoké škole – Fakultě společenských studií Vsetín Vysoké školy Humanitas v Sosnowci.[4][15]

Od roku 2000 je členem správní rady nadačního fondu Euromedica.[16]

Závodně hrál tenis,[17] věnuje se i dalším sportům nebo cestování, literatuře, historii.[1]

Byl členem Mladých sociálních demokratů,[3] v letech 1999–2001 byl místopředsedou jejich ústřední rady.[18]

V roce 1999 se účastnil pozorovatelské mise v bombardovaném Bělehradě.[3]

V letech 1998–2002 působil jako zastupitel a člen sociální komise v obvodním zastupitelstvu pro Plzeň 1.[19]

V letech 2000–2002 byl poradcem místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.[2] Kolem roku 2002 byl tiskovým asistentem v poslaneckém klubu sociální demokracie.[3] V té době se stal jednou z osob, na které falešný asistent ministra Jana Kavana Lukáš Kohout, který na objednávky neoprávněně vystavené jménem Poslanecké sněmovny cestoval letadlem po celém světě, rozepisoval letenky. V roce 2002 se spolu s ním zúčastnil cesty na Maledivy. V roce 2003, po propuknutí skandálu, byl Vladimír Vokál také obžalován. Na podzim 2005 jej soud osvobodil, protože nebylo prokázáno, že by o podvodech věděl.[3]

V letech 2005–2006, za působení ministra Zdeňka Škromacha, vedl tiskové oddělení na Ministerstvu práce a sociálních věcí.[2][3] V roce 2006 ukončil své členství v ČSSD.[2]

• Velká francouzská revoluce: Sieyes, nakl. CONY CZ, Brno (dle katalogu Nár. knihovny Plzeň), 2002, 79 stran, ISBN 80-238-8747-5
• Nebezpečné hry začínajícího politika, Praha, 2006[2], zveřejněno na vlastním webu autora[20]
• Podivný svět Richarda Krause, 2007, nakl. GMpro 2015,[21] zveřejněno na vlastním webu autora[20]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Vokál na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Vokál
• Vladimír Vokál na iDNES.cz
• Vladimír Vokál na webu Českého rozhlasu
• Vladimír Vokál v Britských listech
• Vokál Vladimír v periodiku Práce & sociální politika Ministerstva práce a sociálních věcí (webový archiv)