Vladimír Řezáč

Ve volbách v roce 1990 byl zvolen do České národní rady za KSČ, respektive její českou organizaci KSČM.[2] Mandát obhájil ve volbách v roce 1992, nyní za koalici Levý blok, kterou tvořila KSČM a menší levicové skupiny (volební obvod Severočeský kraj). Zasedal ve výboru pro právní ochranu a bezpečnost.[3][4]

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V rámci KSČM představoval reformní křídlo. Již v prosinci 1992 navrhl uspořádat stranické referendum o jménu strany, přičemž se klonil k názvu Komunistická strana Čech a Moravy - Strana demokratické levice.[5] V červnu 1993 se uvádí jako člen přípravného výboru nové politické formace Strana demokratické levice.[6] Tehdy ještě neúspěšně kandidoval na post předsedy KSČM, ale funkci získal Miroslav Grebeníček, což urychlilo proces odchodu reformní levice z komunistické strany.[7] V rámci poslaneckého klubu Levého bloku pak Řezáč jako jediný zastupoval Stranu demokratické levice.[8] V listopadu 1993 se již uvádí jako místopředseda SDL.[9] V poslaneckém klubu Levého bloku setrval do podzimu 1994. V listopadu 1994 opustil Stranu demokratické levice a podal přihlášku do ČSSD v místní organizaci Jablonec nad Nisou a zároveň přestoupil do poslaneckého klubu sociální demokracie. Ve sněmovně setrval do své smrti v dubnu 1996.[10][11]

V září 1995 ČSSD rozhodla, že Řezáč bude jedním z lídrů kandidátky sociálních demokratů v severních Čechách v blížících se sněmovních volbách roku 1996.[12] V dubnu 1996 krátce před volbami ale spáchal sebevraždu.[13] Zastřelil se ve svém bytě v Jablonci nad Nisou. Jeho kolegové ze sněmovny poté uvedli, že v poslední době byl uzavřený a pesimistický.[14] V červenci 1996 policie odložila vyšetřování jeho smrti, protože nezjistila cizí zavinění a zároveň nebyla schopná objasnit motivy. U poslance se našel dopis na rozloučenou, ale bez udání důvodů.[15]