Vláda Kazimierze Marcinkiewicze

Vláda Kazimierze Marcinkiewicze byla od 31. října 2005 do 14. července 2006 polskou vládou pod vedením Kazimierze Marcinkiewicze. Po parlamentních volbách v září 2005 selhalo koaliční vyjednávání vítězné strany Právo a spravedlnost s Občanskou platformou, a tak byla nakonec jmenována menšinová vláda PiS s účastí nestraníků.

Vláda Kazimierze Marcinkiewicze
Vláda v den jmenování
Pořadí	třináctá (od 1989)
Předseda	Kazimierz Marcinkiewicz
Místopředsedové	Ludwik Dorn (od 21. 11. 2005) Zyta Gilowska (7. 1. 2006 - 24. 6. 2006) Andrzej Lepper (od 5. 5. 2006) Roman Giertych (od 5. 5. 2006)
Politické subjekty	PiS Sebeobrana (od 5. 5. 2006) LPR (od 5. 5. 2006)
Jmenována	Aleksanderem Kwaśniewským
Datum jmenování	31. října 2005
Vyslovení důvěry	10. listopadu 2005 A 272, N 187, Z  / 459
Demise	10. července 2006
Konec v úřadu	14. července 2006
Posloupnost vlád
< Belka II Kaczyński >
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda získala důvěru Sejmu 10. listopadu 2006, při čemž pro ni kromě poslanců PiS hlasovali i zástupci Sebeobrany, Ligy polských rodin a Polské lidové strany, proti byli poslanci Občanské platformy a Svazu demokratické levice. Již během schvalování rozpočtu na rok 2006 se ale projevila nedostatečná podpora kabinetu v Sejmu. V únoru 2006 tedy předseda PiS Jarosław Kaczyński podepsal s předsedy Sebeobrany a LPR Andrzejem Lepperem a Romanem Giertychem tzv. stabilizační pakt, podle kterého měly strany podpořit některé vládní zákony a výměnou za to se vláda a prezident Lech Kaczyński nebudou snažit o rozpuštění Sejmu. Půl roku na to měly být zahájeny rozhovory o rozšíření koalice.[1] Pakt ale vydržel jen měsíc. Dne 27. dubna 2006 podepsal PiS koaliční dohodu se Sebeobranou a Národním parlamentním kolem (sdružujícím odpadlíky LPR). Dne 5. května se ke koalici přidala LPR, čímž vláda získala většinu v Sejmu. Na protest proti vstupu kontroverzního Romana Giertycha z LPR do vlády rezignoval ministr zahraničí Stefan Meller.[2]

Premiér Marcinkiewicz 7. července oznámil, že se chystá rezignovat. O jeho odchodu se spekulovalo již od začátku roku, ale překážkou byla premiérova popularita. Marcinkiewicz byl ve své činnosti nečekaně samostatný a na PiS také příliš proevropský.[3] Oficiálním důvodem odchodu byla ale Marcinkiewiczova kandidatura na prezidenta Varšavy.[4] O tři dny později předal Marcinkiewicz demisi do rukou prezidenta Lecha Kaczyńského. PiS na jeho místo navrhl svého předsedu Jarosława Kaczyńského, jehož vláda byla jmenována 14. července.