Virusoid

Virusoid je infekční agens tvořené jednořetězcovou ribonukleovou kyselinou (RNA, RNK) napadající rostliny. Na rozdíl od viroidů se však virusoidy nemohou replikovat nezávisle, nýbrž vyžadují pomocný virus, na kterém vlastně parazitují. Virusoidy se proto též nazývají satelitní RNA či satelity rostlinných RNA virů. Podobně jako viroidy nekódují žádný protein, ale na rozdíl od nich se nereplikují v jádře buňky pomocí jaderných RNA polymeráz, nýbrž v cytoplazmě.

Satelitní nukleové kyseliny
Vědecká klasifikace
(nekategorizováno)Viry (Vira syn. Virae)[1]
Čeleď
  • Alphasatellitidae
  • Tolecusatellitidae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzhledem k interferenci s hostitelským virem často virusoidy příznaky virové infekce zmírňují, v jiných případech však převažuje jejich vlastní negativní vliv na rostlinu a příznaky infekce zhoršují. Příkladem virusoidu může být satelitní RNA nekrózy tabáku (1239 nt-nukleotidů), ta je schopna se replikovat jen za přítomnosti pomocného viru nekrózy tabáku.

Systém

Mezinárodní komise pro klasifikaci virů (International Committee on Taxonomy of Viruses - ICTV) klasifikuje satelitní nukleové kyseliny následovně:[2]

  • Čeleď: Alphasatellitidae (2 podčeledi)
    • Podčeleď: Geminialphasatellitinae (4 rody)
      • Rod: Ageyesisatellite
      • Rod: Clecrusatellite
      • Rod: Colecusatellite
      • Rod: Gosmusatellite
    • Podčeleď: Nanoalphasatellitinae (7 rodů)
      • Rod: Babusatellite
      • Rod: Clostunsatellite
      • Rod: Fabenesatellite
      • Rod: Milvetsatellite
      • Rod: Mivedwarsatellite
      • Rod: Sophoyesatellite
      • Rod: Subclovsatellite
  • Čeleď: Tolecusatellitidae (2 rody)
    • Rod: Betasatellite
    • Rod: Deltasatellite

Reference
  1. BioLib: Viry a viroidy
  2. International Committee on Taxonomy of Viruses, Virus Taxonomy: 2018 Release. Dostupné online (anglicky)

Odkazy
  • FERENČÍK, Miroslav. Imunitní systém: informace pro každého. Praha: Grada, 2005. 236 s. Dostupné online. ISBN 80-247-1196-6. S. 174. (česky)
  • LHOTSKÝ, Josef. Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie. Praha, Knižní klub (ed. Universum), 2016, 280 s, s. 53-54.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.