Viničná

Viničná začíná na křižovatce s Apolinářskou. Před Viničnou je krátká ulička a schodiště jdoucí dolů na Albertov do Studničkovy. Vlevo se nachází lichá čísla, vpravo sudá. Hned první rohový dům vlevo je mateřská školka, napravo stojí kamenný sloup se soškou světce.[2] Za mateřskou školkou vlevo je vjezd do skladových prostor Národního divadla.^[zdroj?] Následuje opět vlevo jedna z budov Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která nestojí v ulici, ale ve dvoře. Napravo se táhne zeď Kateřinské zahrady až na konec ulice. Vedle Viničné 5 patří i Viničná 7 k Přírodovědecké fakultě. Tato budova už ovšem lícuje s chodníkem. Sídlí zde i Česká zoologická společnost a Hrdličkovo muzeum člověka.[1]

Ulice se od svého počátku svažuje dolů na sever.[1] Těsně před koncem je vlevo autobusová stanice Větrov, kde zastavuje autobus číslo 148.[3] Další významnou budovou vlevo je pak neurologické klinika (číslo 9). Následuje napravo zastávka Větrov v opačném směru a branka do Kateřinské zahrady. Zde je též v zahradě umístěná jediná adresa vlevo, Viničná 2, která také patří k neurologické klinice. Ulice se mírně stáčí na západ a končí v křižovatce Viničná x Kateřinská x U Nemocnice x Lípová.[1]

Ulice odkazuje na vinice, které se v této oblasti nacházely ve 14. století.[4]

Původně se zde nacházela zeleň,[5] západně od současné Viničné šla jiná ulice nazývaná Větrník[6] či německy Windberg Gasse.[7] Název ulice byl odvozen od Větrné hory, tedy návrší na kterém se nachází dnešní kostel svatého Apolináře.[8] Větrná ulice spojovala křižovatku Apolinářská x Viničná s křižovatkou Benátská x Kateřinská x Pod Větrovem, respektive končila v dnešním slepém ukončení Kateřinské (Kateřinská čo. 2)[9].[7]

Viničná je poprvé zmíněna na Polohopisném plánu hlavního města Prahy, který vyšel v roce 1869. V té době zde již stál dům čp. 1[P 1], areál malíren Národního divadla čo.3,[10] 9[P 2] a po celé východní délce se táhla dnešní Kateřinská zahrada, kde se již nacházela budova Psychiatrické kliniky[11], kostel svaté Kateřiny[11] a objekt Neurologické kliniky[11].[12] V roce 1879 byla postavena budova přírodovědecké fakulty (čo. 7) a v roce 1889 druhý objekt čo. 5.[13]