Vila Jana Antonína Bati

Jan A. Baťa zastával již ve dvacátých letech ve firmě významné místo a byl svým bratrem připravován na jednu z klíčových rolí v budovaném koncernu. Do roku 1926 bydlel se svou ženou a v té době již třemi dětmi v jednom ze standardizovaných firemních domů. Tomáš Baťa podle dobových svědectví nesouhlasil s Janovým požadavkem postavit si vlastní dům. Ten se ovšem snažil zajistit pro svou početnou a stále se rozrůstající rodinu kvalitní bydlení a svůj záměr i přes bratrův nesouhlas realizoval. Proto není uvedeno jméno architekta Františka L. Gahury (1891–1958). Gahura byl přítelem a téměř vrstevníkem Jana A. Bati a začínajícím samostatným architektem. Také byl ale zaměstnancem firmy Tomáše Bati. Proto na projektu nemohlo figurovat jeho jméno. 15. září 1926 požádal Jan A. Baťa s přiloženými plány o stavební povolení na zakoupeném pozemku. Bylo vydáno 18. října 1926. Stavbu provedla zlínská stavební firma Zlámal a Plaček pod vedením Josefa Winklera bez uvedení architekta. Kolaudace domu proběhla v listopadu 1927.

Poměrně strohou stavbu vily na půdorysu 12 × 12 metrů oživila výduť jižní fasády v celé výšce stavby. V přízemí byl salon, jídelna s kuchyní a obytný pokoj, v patře ložnice a pokoje pro hosty s koupelnami. V suterénu bylo technické zázemí pro topení, prádelna, sušárna a skladiště. V každém podlaží byla okna s bílým nátěrem oddělená meziokenními pilířky. K orámování parapetů a překladů bylo kontrastně k červenému zdivu použito bílých cihel. Tento dekorativní prvek byl aplikován i po celém obvodu stavby pod přetaženou římsou a u sloupků pro zábradlí na střeše. Atypické bylo kyvné okno v západní fasádě. Garáž byla postavena mimo vilu pod svažitým terénem přímo u silnice. Vstup do domu vedl od ulice otevřeným schodištěm vedle garáže kolem odpočívadla na její střeše se zádveřím na východní straně. V roce 1931 došlo k přístavbě a rozšíření místností v půdorysném rozměru 17 × 12 metrů. Autorem architektonického řešení přístavby byl opět F. L. Gahura. Přístavba byla provedena podle návrhu firmy BAŤA, a. s., Zlín, stavební akciová společnost a na plánech je jako stavitel uveden Jar. Štampa a stavitelská firma Boh. Zámečníka. Zvýšil se obytný standard vily, což také odpovídalo vyššímu společenskému postavení stavebníka. V přízemí vznikla velká hala s krbem a byly rozšířeny společenské prostory a obytný pokoj a jídelna. Na jídelnu byla napojena nová kuchyň s moderním příslušenstvím. V patře byly přistavěny nové dětské a hostinské pokoje. Nad verandou vznikla terasa. Vnější charakter vily s kombinací červeného a bílého spárovaného zdiva zůstal zachován.

V roce 1937 zasáhl podstatněji do dispozice i vzhledu vily další firemní architekt Vladimír Karfík (1901–1996). Zrušil hlavní vstup z ulice a navrhl nový v západním průčelí. Vstup nadkryl betonovou markýzou a závětří zvýraznil skleněnými tvárnicemi. Ke vstupu byla přivedena komunikace s obratištěm pro auta. Upravena byla zřejmě i celá zahrada s bazénem. Výrazně zasáhl také do členění a zařízení nově koncipovaných reprezentativních místností. Byly vybaveny ve stejném stylu jako reprezentativní prostory Jana Antonína Bati. ve Společenském domě, kde přijímal oficiální návštěvy do roku 1937. Do nově zřízené pracovny a salonu ve vile byla přestěhována také podstatná část vybavení ze Společenského domu. V roce 1948 se zkonfiskovaná vila stala sídlem Svazu přátel SSSR. Na pozemku zahrady, kde stál původně i domek pro matku Jana A. Bati, začala od roku 1947 výstavba Kolektivního domu s budovami školky, jeslí a transformační stanice od architekta Jiřího Voženílka. V blízkosti vyrostly také zimní lázně. V roce 1951 byla vila adaptována pro potřeby Československého rozhlasu. Původní interiér se změnil a změny doznal postupně i exteriér stavby. Byl zrušen hospodářský vstup ze severní strany, zazděny některé okenní a dveřní otvory. Nad bočním vchodem byla provedena nová markýza. V interiéru se částečně zachoval původní členění pracovny Jana A. Bati s vestavěným nábytkem a se zásuvnými dveřmi, masivní obložení stěn a schodiště, krb z leštěného kamene a osvětlovací těleso ve schodišťové hale a také charakter vstupního prostoru.

Ke 120. výročí narození Jana Antonína Bati nechal Nadační fond Jana Antonína Bati vyrobit a nainstalovat pamětní desku. Deska je umístěna u vstupu do vily. Dílo navrhl a vytvořil sochař Ondřej Oliva z Velehradu. V pamětní desce jsou otisknuty Baťovi boty.