Vila Berty Petschkové
Vila Berty Petschkové se nachází v Praze-Bubenči v ulici Pelléova. Jejím vlastníkem je Česká republika a užívá ji Správa služeb diplomatického sboru. Vila je v areálu velvyslanectví Čínské lidové republiky.
| Vila Berty Petschkové | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus |
| Výstavba | 1869 |
| Přestavba | 1916 |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Pelléova 71/18, Bubeneč, Praha 6,  Česko |
| Ulice | Pelléova |
| Souřadnice | 50°6′5,04″ s. š., 14°24′26,37″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První obytný dům zde stál od roku 1869, jeho architektem byl Alfred Kirpal.[1] Nechala jej postavit Eleonora Kaisrová na dvou koupených a sloučených pozemcích. Od roku 1888 byla vila v majetku dr. Nathana Robitschka a po jeho smrti roku 1904 přešla po dílech na jeho dceru Bertu provdanou roku 1890 za Julia Petschka.[2]
- Podoba vily
Klasicistní vila s jednoduchou dispozicí měla vstup uprostřed čelní zdi. Z haly vpravo byla jídelna s kuchyní, nalevo se vcházelo do salonu. Ze salonu, který měl na severní straně široký arkýř, byl vstup do pokoje a na verandu. Patro bylo rozděleno čtyřmi pokoji, chodbou a malým hospodářským schodištěm do podkroví. Jeden pokoj měl arkýř a jeden verandu. Dům byl podsklepen pouze částečně.
Po obou stranách hlavního vstupu byly niky se sochami bohyň a nad nimi reliéfní tonda. Vstupní portál byl lemován kanelovanými pilastry a korintskými hlavicemi. Pilastry byla lemována také jednoduchá valeně zaklenutá okna v patře. Ta byla spojena společnou římsou.
Zahrada kolem domu byla protáhlá, s nízkým zděným hospodářským stavením a údajně obsahovala mnoho soch. Robitschek nechal upravit verandu v zahradní části domu v hlubší dvoupodlažní novorenesanční lodžii s arkádou. Roku 1904 dal v zahradě postavit skleník s palmami ve střední části.
Berta Petschková vilu zmodernizovala a z hospodářského stavení roku 1916 vybudovala pokoj pro hosty. Návrh i přestavbu v novorenesančním stylu provedla firma Aloise Potůčka. Zvýšený suterén získal místnosti pro služky a prádelnu s žehlírnou, přízemí dva hostinské pokoje, koupelnu a okna pokojů vzhled severních oken Vladislavského sálu na Pražském hradě.
- Po roce 1938
Rodina Petschkova opustila Československo roku 1938 ještě před nástupem nacismu. V době okupace byla zabavena úřady a po skončení války roku 1945 propadla státu. Roku 1959 ji zrekonstruovala Pražská stavební obnova. Je stále v majetku státu a Správa služeb diplomatického sboru ji užívá pro Velvyslanectví Čínské lidové republiky.
Odkazy
Reference
- [arch pavouk - Alfred Kirpal http://arch-pavouk.cz/index.php/architekti/743-kirpal-alfred]
- Jaromír Čelakovský, ed., Josef Teige, ed. a Václav Vojtíšek, ed. Sborník příspěvků k dějinám král. hlav. města Prahy. Praha: Obec hlav. města Prahy, 1907-1938. Svazek IV., kapitola: Dějiny Bubenče v letech 1620 - 1910. S. 188.
Literatura
- URLICH, Petr et al. Slavné vily Prahy 6 – Bubeneč. Praha: Foibos, 2017. 278 stran. Slavné vily. ISBN 978-80-87073-99-5. Kapitola: 2/ Vila Berty Petschkové. Radomíra Sedláková. S. 20 – 21.
- KREJČOVÁ, Helena; VLČEK, Mario. Výkupné za život : vývozy a vynucené dary uměleckých předmětů při emigraci židů z Čech a Moravy v letech 1938-1942 (na příkladu Uměleckoprůmyslového musea v Praze) = Lives for ransom : exports and forced donations of works of art during the emigration of Jews from Bohemia and Moravia 1938-1942 (the case of the Museum of Decorative Arts in Prague). V Šenově u Ostravy: Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války v Praze v nakl. Tilia, 2009. 419 s. ISBN 978-80-86904-35-1. S. 331 – 415.
Externí odkazy
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.30. Městská knihovna v Praze.