Viktor Dankl
Viktor Julius Ignaz Ferdinand hrabě Dankl von Krásnik (18. září 1854 Udine – 8. ledna 1941 Innsbruck) byl generálplukovník rakousko-uherské armády.
| Viktor Dankl | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. září 1854 Udine |
| Úmrtí | 8. ledna 1941 (ve věku 86 let) Innsbruck |
| Místo pohřbení | Innsbruck |
| Alma mater | Tereziánská vojenská akademie |
| Povolání | důstojník a politik |
| Ocenění | komandér Vojenského řádu Marie Terezie Řád železné koruny velkokříž Císařského řádu Leopoldova Vojenský řád Marie Terezie |
| Funkce | člen Panské sněmovny (1917–1918) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Narodil se do rodiny kapitána rakousko-uherské armády. Roku 1865 se rodina po odchodu otce z armády odstěhovala do Görzu a později do Terstu. V obou městech studoval německé gymnázium. Ve 14 letech šel studovat na c. a k. kadetní školu do Sankt Pölten a v roce 1870 přešel na Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. V roce 1873 byl povýšen do hodnosti poručíka (Leutnant) a byl převelen k dragounům. V letech 1877 - 1879 studoval na Kriegsschule (válečná škola) ve Vídni a od 1. prosince 1880 byl přidělen k 8. brigádě kavalérie do Prahy jako štábní důstojník. Roku 1883 byl odvelen k hlavnímu štábu 32. pěší divize v Budapešti. Roku 1896 byl jmenován vedoucím štábu XIII. armádního sboru v Agramu. Roku 1899 byl jmenován vedoucím centrální kanceláře c. a k. štábu ve Vídni. Po povýšení na generálmajora 16. května 1903 převzal velení nad 66. pěší brigádou v Komáromu. Roku 1905 mu bylo svěřeno velení nad 16. pěší brigádou v Tridentu. S povýšením do hodnosti Podmaršál v roce 1907 se stal velitelem 36. pěší divize v Záhřebu. Před začátkem 1. světové války dosáhl vrcholu kariéry převzetím velení XIV. armádního sboru v Innsbrucku. Zodpovídal za ochranu severního, jižního a welschského Tyrolska.
1. světová válka
V roce 1912 byl povýšen na generála kavalérie a při mobilizaci v roce 1914 začal velet 1. armádě, která se skládala z I, V a X. armádního sboru. S 1. armádou získal pro Rakousko první vítězství nad Rusy v bitvě u Krašiku. Se svými jednotkami postoupil od 23. až 25. srpna 1914 k Lublinu.
V květnu 1915 byl převelen na italskou frontu a převzal velení nad obranou Tyrol. S nedostatečnými silami se mu podařilo zastavit italské útoky do té doby, než dorazily posily z ruské fronty. V březnu 1916 převzal velení nad jarní ofenzivou v Trentinu. Po povýšení na generálplukovníka 1. května 1916 vedl útoky 11. armády jižně od Rovereta a Zugna Torta a dobyl skoro celé Vallarsa, Col Santo masív až po Monte Pasubio a Val Posino jižně od Arsiero.
Ze zdravotních důvodů předal velení generálplukovníkovi Franzi Rohrovi von Denta.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Dankl na Wikimedia Commons
Literatura
- Oswald von Gschließer: Dankl von Krasnik, Viktor Graf. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, ISBN 3-428-00184-2, S. 508 f.
- Dankl von Krasnik Viktor Graf. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 169.
