Victor Klemperer

Victor Klemperer (9. října 1881 Gorzów Wielkopolski – 11. února 1960 Drážďany) byl německý filolog, spisovatel a literární historik, romanista. Byl bratrancem německého skladatele a dirigenta Otto Klemperera.

Victor Klemperer
Narození9. října 1881
Gorzów Wielkopolski
Úmrtí11. února 1960 (ve věku 78 let)
Drážďany
Místo pohřbeníDölzschenský hřbitov
Alma materFrancouzské gymnázium v Berlíně
Povoláníjazykovědec, politik, spisovatel, autor autobiografie, autor deníků, vysokoškolský učitel, novinář a romanista
ZaměstnavateléTechnická univerzita Drážďany
Greifswaldská univerzita
Univerzita Martina Luthera
Humboldtova univerzita
Oceněníčestný doktor Technické univerzity Drážďany (1951)
F.-C.-Weiskopf-Preis (1960)
Cena sourozenců Schollových (1995)
Národní cena Německé demokratické republiky
Stříbrný vlastenecký záslužný řád
Politické stranyJednotná socialistická strana Německa
Komunistická strana Německa
Nábož. vyznáníreformní judaismus (do 1912)
protestantismus (od 1912)
ChoťEva Klemperer
Hadwig Kirchner-Klemperer
RodičeWilhelm Klemperer
PříbuzníGeorg Klemperer, Felix Klemperer a Grete Riesenfeld (sourozenci)
Otto Klemperer (bratranec)
Werner Klemperer (strýc)
Doris Kahane (praneteř)[1]
Funkceposlanec Lidové sněmovny
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klemperer se proslavil zejména pojednáním LTI – Notizbuch eines Philologen (Jazyk Třetí říše – Zápisník filologa, LTI – Lingua Tertii Imperii) z roku 1947 a Deníky, v nichž dokumentoval své postavení židovského intelektuála v německé společnosti v době nacismu.

Filolog V. Klemperer si povšiml, že se totalitní společnost neobejde bez specifických složek slovní zásoby. Od počátku vlády nacismu v Německu zaznamenával jazykové jevy, které se mu zdály specificky nové. V roce 1946 mohl svou práci uzavřít koncipováním a posléze knižním vydáním souhrnu, který nazval LTI, tj. Lingua Tertii Imperii (Jazyk Třetí říše), viz Klemperer 1947 a Klemperer 2003. Za nejnebezpečnější ze specifických jevů epochy považoval skutečnost, že publicistika závazně využívala úředně stanovených klišé, která bylo možno jen mírně obměňovat. Východiskem k ní byly Hitlerovy a Goebbelsovy formulace. Jejich účelem byla povinná manifestace názorové solidarity s vládnoucí mocí. Lživé eufemismy, mezi nimiž byl nejproslulejší obrat „Endlösung der jüdischen Frage“ jako oficiální pojmenování pro vyhlazení židů, byl prototyp nejnebezpečnějšího jevu LTI, tj. používání obecných hyperonym na místě pojmenování specifických, dále užívání militárních metafor („Schlacht ums Korn“) a řada dalších typů.[2]

Victor Klemperer se zabýval také francouzskou literaturou, je autorem dvousvazkové publikace Geschichte der französischen Literatur im 18. Jahrhundert (Dějiny francouzské literatury 18. století).

Odkazy

Reference
  1. Bildnis Victor Klemperer. Dostupné online.
  2. ŠLOSAR, Dušan. Totalitní čeština. In: KARLÍK, Petr; NEKULA, Marek a PLESKALOVÁ, Jana, eds. CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. 2017 [cit. 21. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/TOTALITNÍ

Literatura
  • KLEMPERER., Victor. Geschichte der französischen Literatur im 18. Jahrhundert. 2 Bd. Bd. 1: Das Jahrhundert Voltaires. Berlin: Deutscher Verlag der Wissenschaften, 1954. 408 s. Bd. 2: Das Jahrhundert Rousseaus. Halle (Saale): M. Niemeyer, 1966. 520 s.
  • KLEMPERER, Victor. Jazyk Třetí říše – LTI: poznámky filologovy. Překlad Zlata KUFNEROVÁ. 1. vyd. Jinočany: H & H, 2003. 299 s. Paměti. ISBN 80-7319-019-2.
  • KLEMPERER, Victor. LTI: Notizbuch eines Philologen. Berlin, Aufbau-Verlag, 1947.
  • KLEMPERER, Victor. Chci vydat svědectví. I., Deníky 1933–1941. Překlad Radovan Charvát. 1. vyd. Praha: Paseka, 2002. 599 s. ISBN 80-7185-463-8.
  • KLEMPERER, Victor. Chci vydat svědectví. II, Deníky 1942–1945. Překlad Radovan Charvát. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004. 663 s. ISBN 80-7185-492-1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.