Velociraptor v populární kultuře
Velociraptor („rychlý lupič“) je rod menšího teropodního dinosaura z čeledi Dromaeosauridae, žijícího v období pozdní křídy (asi před 75 až 71 miliony let) na území současného Mongolska a Číny. Až do počátku 90. let 20. století nebyl tento teropod u laické veřejnosti příliš známý, díky popularitě filmu Jurský park z roku 1993 a všech jeho pokračování se ale dostal na pomyslné první příčky zájmu médií i široké veřejnosti.[1]
Historie
Velociraptor mongoliensis byl formálně popsán americkým paleontologem Henrym F. Osbornem v roce 1924[2] a představoval jednoho z prvních dinosaurů, u kterého byly objeveny nápadné anatomické znaky, svědčící o dynamickém profilu těla a celkově vysokém stupni metabolismu. Dutých kostí a kosti sáňkové (furkuly), která výrazně nasvědčovala blízkým vývojovým vztahům mezi dromeosauridy a ptáky, si však až do konce 60. let 20. století nikdo příliš nevšímal. Teprve v období tzv. Dinosauří renesance se k tomuto druhu začali vědci znovu obracet, a to zejména na základě významu jeho severoamerického příbuzného druhu Deinonychus antirrhopus.[3]
Skutečná vlna vzedmuté popularity pro velociraptora přišla až v roce 1993, kdy se jako jeden z nejobávanějších „chovanců“ Jurského parku zapsal do myslí diváků svými zahnutými drápy a vysokou mírou inteligence. Ačkoliv byl ve skutečnosti mnohem menší a vypadal jinak než ve filmu (velikost krocana, opeření po celém těle)[4], slovo velociraptor (či zkráceně „raptor“) se postupně stalo jakýmsi synonymem pro nebezpečné „srpodrápé“ dinosauří zabijáky.[5] Významným objevem z roku 1971 je také slavný exemplář velociraptora, bojujícího s malým rohatým dinosaurem protoceratopsem.[6]
V roce 2008 byl opět z pouště Gobi formálně popsán další druh Velociraptor osmolskae[7] a zhruba ve stejné době byla nepřímo potvrzena i přítomnost tělesného opeření u tohoto rodu[8]. Největším příbuzným velociraptora je druh Utahraptor ostrommaysorum, žijící o 50 milionů let dříve na území amerického Utahu. Oproti jen 2 metry dlouhému velociraptorovi byl s délkou až kolem 7 metrů podstatně větší.[9]
Související články
Reference
- SOCHA, Vladimír. Co skutečně víme o velociraptorovi. OSEL.cz [online]. 30. září 2019. Dostupné online. (česky)
- Osborn, Henry F. (1924). "Three new Theropoda, Protoceratops zone, central Mongolia". American Museum Novitates. 144: 1–12. hdl: 2246/3223
- Novacek, Michael J. (1996). Dinosaurs of the Flaming Cliffs. New York: Anchor Books. ISBN 0-385-47774-0.
- https://dinosaurusblog.com/2009/10/27/818735-co-bylo-spatne-na-velociraptorech-z-jurskeho-parku/
- https://dinosaurusblog.com/2012/07/22/dokazal-by-velociraptor-zabit-cloveka/
- SOCHA, Vladimír. Dinosauři zamrzlí v čase. OSEL.cz [online]. 4. března 2009. Dostupné online. (česky)
- Godefroit, Pascal; Currie, Philip J.; Li, Hong; Shang, Chang Yong; Dong, Zhi-ming (2008). "A new species of Velociraptor (Dinosauria: Dromaeosauridae) from the Upper Cretaceous of northern China". Journal of Vertebrate Paleontology. 28 (2): 432–438. doi: 10.1671/0272-4634(2008)28[432:ANSOVD]2.0.CO;2
- Turner, A. H.; Makovicky, P. J.; Norell, M. A. (2007). "Feather quill knobs in the dinosaur Velociraptor". Science. 317 (5845): 1721. doi: 10.1126/science.1145076
- Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-15.
Literatura
- J. Logan King, Justin S. Sipla, Justin A. Georgi, Amy M. Balanoff & James M. Neenan (2020). The endocranium and trophic ecology of Velociraptor mongoliensis. Journal of Anatomy. doi: https://doi.org/10.1111/joa.13253
Externí odkazy
- Archivováno 26. 5. 2020 na Wayback Machine Článek Poslední z velociraptorů na webu DinosaurusBlog (česky)