Velký pohled na Mohuč (Václav Hollar)

Kresba perem hnědým tónem, kombinovaná se štětcovou kresbou hnědým a šedým tónem. Sestavena ze tří částí 211 x 397, 211 x 380, 211 x 363 mm (celková šíře téměř 114 cm). Signatura W. Hollar delin.(eavit) dole uprostřed. Součást souboru Hollareum, převedeno z Národního muzea v Praze r. 1949. Inv. č. K 31239. Kresba měla později sloužit jako podklad k leptu[3] a je provedena jako hotové dílo s řadou drobných detailů.

Václav Hollar po odchodu z Čech žil nejprve ve Štrasburku a kromě zakázek pro kolínského nakladatele Hogenberga a štrasburského Heydena také kopíroval grafické listy nizozemského krajináře Jana van de Velde. V letech 1631-1632 pobýval Frankfurtu a zdokonalil se v grafických technikách, topografické práci a tvorbě panoramatických pohledů v dílně Matthäea Meriana.[4] Podnikl cestu do Kolína nad Rýnem a odtud se dvakrát nebo třikrát vydal lodí po Rýně a kreslil různá místa.[5] Jeho Velký pohled na Mohuč vychází ze starších vedut Jorise Hoefnagela (Civitates Orbis terrarum), které vydával Franz Hogenberg a Hollar je znal z doby svého školení v Praze.[6]

Hollarovy kresby krajin jsou oproti žánrovým obrázkům jeho předchůdců přesvědčivě realistické a zachovávají přirozené měřítko, v němž se dominanty měst nevymykají z celku.[7] Figurální stafáž v popředí představuje muže v typickém vojenském oděvu a ženy jako konzervativní měšťanky s tuhým okružím kolem krku. Jejich oděvy odpovídají časné dataci kresby. Zlomený strom vpravo je možná Hollarovým připomenutím ničivosti války.[6], ale může být i motivem převzatým od Meriana,[8] který své krajinářské kresby obvykle doplňoval divadelně pojatým popředím s nápadně tvarovanými stromy a jinými rekvizitami starého vlámského krajinářského stylu.[4]

Wenzel Hollar, Mainzer Dom (1632)

Wenceslas Hollar, Mainz (1631, spíše ale až 1632)

Kresbu města Mohuče lze datovat na základě skici dílčího motivu levé části města (1632, lept 1634[9]), Hollarovy kresby mohučské katedrály (1632) i podle stádia výstavby pevnosti Gustavus Burg.[10] Na jiném pohledu na Mohuč, který Hollar kreslil znovu ze stejného místa během cesty s lordem Arundelem roku 1636, je již švédská pevnost dostavěna (1633).[6] (Denkstein naopak uvádí, že pevnost je zrušena a srovnána se zemí.[11])

Wenceslas Hollar, Mainz (1634)

Lept podle této kresby vytvořil Václav Hollar mezi lety 1634-1636.[12] Hollar se v něm nedržel zcela věrně své předlohy. Stanoviště posunul výš a některé detaily pozměnil, např. pontonový most, kterým proplouvá loď, je na grafickém listu uzavřen.[13]

• Alena Volrábová, in: Alena Volrábová (ed.), 101/I Mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze, NG v Praze 2008, ISBN 978-807035-385-1, s. 144-145
• Alena Volrábová (ed.), Václav Hollar 1607-1677 a Evropa mezi životem a zmarem: [Národní galerie v Praze - Sbírka grafiky a kresby, Sbírka starého umění: Palác Kinských, 12.10.2007-14.1.2008]. V Praze: Národní galerie, 2007, ISBN 978-80-7035-361-5., II/17
• Berthold Roland (ed.), Wenceslaus Hollar: 1607-1677, Drawings, Paintings and Etchings, Landesmuseum Mainz, Mainz 1986, č. kat. 71
• Gabriela Kesnerová, Anthony Griffiths (eds.), Václav Hollar, kresby a grafické listy ze sbírek Britského muzea v Londýně a Národní galerie v Praze, Praha 1983, č. kat. 7
• Richard Pennington, A Descriptive catalogue of the etched work of Wenceslas Hollar : 1607-1677, Cambridge university press, Cambridge, London, New York 1982, ISBN 9780521224086
• Vladimír Denkstein, Václav Hollar, kresby, Odeon Praha 1978
• Jiřina Volková, katalog výstavy Václav Hollar, kresby - lepty, Národní galerie Praha 1969

• Getty Images: Drawing by the Bohemian artist Vaclav Hollar (13/7/1607 25/3/1577), 'View of Mainz'. Detail of fortification