Dionýsie

Dionýsie byly starověké řecké náboženské slavnosti na počest boha vína, ročních období a mystérií, Dionýsa. Účast na Dionýsiích byla občanskou povinností. Koncem března se v Aténách konaly takzvané Velké Dionýsie, které trvaly šest dní.[1] Na jejich začátku nesl slavnostní průvod sochu Dionýsa z jeho chrámu do divadla za bouřlivého veselí. V poslední den končily představením zpěváků oděných v kozích kůžích provázených tanečníky (viz satyrové). Tyto dithyramby sehrály rozhodující úlohu při zrodu řecké tragédie a komedie.[pozn. 1]

Mramorová socha Dionýsa ze štítu athénského Parthenónu, 447 – 433 př. n. l.

Malé Dionýsie se konaly na attickém venkově na přelomu prosince a ledna na oslavu vinobraní a zimního slunovratu.

Odkazy

Poznámky
  1. Nakonec se zprostředkovaně mohly podílet i na řečech pronášených před soudem.[2]

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dionýzie na slovenské Wikipedii.

  1. BAHNÍK, Václav a kol. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. S. 156.
  2. ARISTOTELES, Rétorika, Poetika (překl. Antotnín Kříž), Praha: Petr Rezek, 1999, str. 225 - 226
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.