Velká přehrada etiopského znovuzrození

Velká přehrada etiopského znovuzrození[1][2] (též Velká etiopská renesanční přehrada, anglicky Grand Ethiopian Renaissance Dam – GERD, amharsky ታላቁ የኢትዮጵያ ሕዳሴ ግድብ) je rozestavěná přehradní nádrž s hydroelektrárnou na Modrém Nilu v západní části Etiopie. Přesněji se nachází v regionu Beningšangul-Gumuz přibližně 15 km východně od hranic se Súdánem. Gravitační hráz bude vysoká 155 metrů a dlouhá 1 780 metrů.[3] Plocha vodní nádrže bude mít rozlohu 1 874 km².[4] Objem nádrže bude činit 74 km³.[5] Po dokončení se bude jednat o největší vodní nádrž a vodní elektrárnu v Africe.[2] Stavbu provází řada sporů mezi Etiopií na jedné straně a Egyptem a Súdánem na straně druhé.[2]

Velká přehrada etiopského znovuzrození
Poloha přehrady na mapě
Poloha
KontinentAfrika
StátEtiopie Etiopie
(region Beningšangul-Gumuz)
Souřadnice11°12′53″ s. š., 35°5′33″ v. d.
Hydrologické údaje
Povodí řekyNil
PřítokModrý Nil, Dabus, Beles
OdtokModrý Nil
Plocha povodí172 250 km²
Hráz
Výška hráze155 m
Délka hráze1 780 m
Kóta koruny655 m n. m.
Vodní nádrž
TypGravitační, zhutněný beton
Rozloha187 400 ha
Délka246 km
Max. hloubka140 m
Objem nádrže maximální74 km³
Vodní elektrárna
Výkon plánovanýpřes 6 000 MW
Typ turbínyFrancisova
Počet turbín14 × 400 MW
 2 × 375 MW
Ostatní
Začátek výstavbyduben 2011

Napětí mezi Etiopií, Egyptem a Súdánem

Krize započala v roce 2011, kdy Etiopie využila politického chaosu v Egyptě a začala s realizací vodního díla.[6] Egypt, který je závislý na Nilu, se obával, že během plnění přehrady dojde k úbytku vody v řece, která je jeho nejvodnější zdrojnicí. To by mělo zásadní vliv na jeho zemědělství a energetiku. Od roku 2014 probíhají neúspěšná jednání, do nichž se zapojilo mnoho mediátorů.[5] Súdán, který byl zpočátku proti výstavbě přehrady, se pod příslibem dodávek elektrické energie stal méně kritickým k realizaci vodního díla a jeho vlivu na vodní režim Modrého Nilu.[6]

Využití

Etiopie patří mezi státy s nejnižší spotřebou elektřiny na světě.[2] Nově vybudovaná hydroelektrárna bude do sítě dodávat dvojnásobek současné její produkce elektřiny.[2] Vzhledem k nízké spotřebě počítá Etiopie také s exportem elektrické energie do okolních států.[6]

Energii začala generovat v únoru 2022.[7]

Vodní režim

Poblíž místa, kde se nachází profil hráze, ročně proteče průměrně 48,5 km³ vody.[4]

Odkazy

Reference
  1. Vítaný zdroj energie, nebo ohrožení zásob vody? Africké země se přou o největší přehradu na kontinentu. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-01-11 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  2. NOVÁK, Zdeněk. Jak si africké státy rozdělí vodu z etiopské přehrady? Na řešení dlouholetého sporu dohlédnou USA. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-11-11 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  3. Mail & Guardian – Damming the Nile [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
  4. International hydropower association – Ethiopia - Grand Ethiopian Renaissance Dam (GERD) [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
  5. LIDOVKY.cz – Súdán a Egypt si stěžují, že Etiopie začala naplňovat svou obří přehradu. Ta to odmítá, prý jen hodně napršelo. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2020-07-15 [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
  6. Security Outlines – Egypt bez vody: Jak etiopská stavba největší přehrady v Africe ovlivní okolní státy? [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné online.
  7. Etiopie spustila první turbínu přehrady na Modrém Nilu, podle Egypta a Súdánu stavba způsobí sucha. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-02-20 [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.