Velká Roudka

Velká Roudka je vesnice nacházející se asi 2 km od Velkých Opatovic, jejíž je součástí, v oblasti Malé Hané.

Velká Roudka
Kaple v centru vesnice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVelké Opatovice
OkresBlansko
KrajJihomoravský kraj
Zeměpisné souřadnice49°35′46″ s. š., 16°39′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel105 (2011)[1]
Katastrální územíVelká Roudka (3,42 km²)
PSČ679 63
Počet domů62 (2011)[1]
Velká Roudka
Další údaje
Kód části obce178608
Kód k. ú.778605
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci Velká Roudka pochází z roku 1355. Velká Roudka i sousední Malá Roudka byly zřejmě původně jedinou obcí, která se později rozdělila. Tato původní, velmi stará ves, vznikla s největší pravděpodobností současně s nedalekými Opatovicemi (dnes Velké Opatovice). Velká Roudka byla původně hornickou obcí, v jejímž okolí se těžila železná ruda, o čemž svědčí i název obce. Obyvatelé se většinou živili zemědělstvím, od 19. století se začíná znovu rozvíjet hornictví – v tomto období se těží v okolí především žáruvzdorné jíly. Obživu přinášelo také kamenictví. V nedalekých lomech na Kadleci a v Opatovicích se těžila opuka.

Lázně Velká Roudka

Zbytek zaniklého rekreačního střediska
Františkův pramen

V roce 1839 založil majitel borotínského statku ve Velké Roudce klimatické lázně s pitnou a balneo léčbou. Klimatologicky bylo území těchto lázní srovnatelné třeba s lázněmi Jeseník. Léčily se tu nervové choroby, kožní choroby, revma, dna a plicní choroby. Po vybudování železniční tratě z Velkých Opatovi do Skalice nad Svitavou v roce 1908 se prudce zvýšil počet lázeňských hostů – těch bylo ročně až 500. Někteří z nich dojížděli až z Vídně. Hosté byli ubytováni v lázeňských vilách, ale také privátně po různých soukromých staveních ve vesnici. Zájem o lázně poklesl během první světové války, ale v průběhu třicátých let 20. století, za nových majitelů, manželů Fišnarových z Brna, návštěvnost opět vzrostla.

Po druhé světové válce byly lázně majitelům odňaty a zestátněny. Budovy až do 60. let 20. století využíval k rekreaci podnik Zetor Brno. Areál lázní však postupně chátral. Do dnešních časů se dochovalo několik opuštěných a zdevastovaných budov, zanesený a zničený rybníček a dva prameny, které si uchovaly svou kvalitní vodu – Antoníčkův pramen a Františkův pramen. V současné době (rok 2007) se hledá řešení jak areál opravit a využít.

V roce 2017 byl zveřejněn plán, ve kterém by mělo dojít k obnovení lázeňské tradice rekonstrukcí areálu. V současné době probíhá architektonický návrh pro společnost Velká Roudka, která objekt vlastní.[2]

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. KUBÍK, Adam. Vyhlášené bývalé lázně čeká proměna. Osloví rodiny. Blanenský deník [online]. 2017-08-26 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.