Veljko Vlahović

Veljko Vlahović (v srbské cyrilici Вељко Влаховић, 2. září 1914, Trmanje, Černá Hora – 7. března 1975, Ženeva, Švýcarsko) byl jugoslávský komunista černohorské národnosti.

Veljko Vlahović
Veljko Vlahović na sjezdu východoněmecké strany SED v roce 1963.
Narození	2. září 1914 Trmanje
Úmrtí	7. března 1975 (ve věku 60 let) Ženeva
Místo pohřbení	Bělehradský nový hřbitov
Alma mater	Přírodovědecká fakulta v Paříži Bělehradská univerzita České vysoké učení technické v Praze
Povolání	politický komisař a politik
Ocenění	Řád hrdiny socialistické práce Řád bratrství a jednoty Řád zásluh pro lid Národní hrdina Jugoslávie Řád hrdiny lidu
Politická strana	League of Communists of Montenegro
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od roku 1935 byl členem Komunistické strany Jugoslávie. Studoval v Bělehradu, v Praze a na Sorboně. Postgraduální studia dokončil v Moskvě. Bojoval ve španělské občanské válce po boku interbrigády jako komunistický dobrovolník. Poté v Jugoslávii organizoval mládežnické uskupení komunistů SKOJ. Během druhé světové války řídil Rádio Svobodná Jugoslávie. Jeho rodina se v téže době plně zapojila do partyzánského hnutí.

Po skončení války Vlahović přispíval i do stranického deníku Borba, jehož se v roce 1953 stal ředitelem. Po válce byl prvním náměstkem jugoslávského ministra zahraničí (Svazového sekretáře pro zahraniční věci). Poté především připravoval programy na četné kongresy komunistické strany. Stal se jedním z teoretiků jugoslávského socialistického systému; prosazoval myšlenku, aby idea národa v Jugoslávii zanikla.[1] Účastnil se různých diplomatických aktivit; byl členem jugoslávské delegace při OSN, jako i při Hnutí nezúčastněných zemí. Byl členem Předsednictva SFRJ.[2]