Velešice (hradiště)

Povrchovými sběry získané artefakty z hradiště pocházejí z mladší doby kamenné, doby halštatské a ze starší doby římské.[1] Nejpočetnější skupinou nálezů jsou zlomky keramiky z raného středověku[1] datované do desátého až dvanáctého století.[2] V té době zde pravděpodobně existovalo opevněné hradiště, zatímco dříve v době halštatské stál na jeho místě pouze dvorec.[1]

Hradiště se nachází na levém břehu Cidliny ve výšce asi dvacet metrů nad úrovní údolní nivy. Opevněná plocha dosahovala přibližně 16,8 hektarů. Opevnění bylo z větší části zničeno orbou. Zejména východní val byl rozorán do terénní vlny široké asi 25 metrů a vysoké třicet centimetrů. Jižní strana opevnění se dochovala pouze v západní části v podobě meze. Pozůstatky západního opevnění pohltila zástavba vesnice, kde domy na východním okraji návsi stojí na pozůstatcích valu a před nimi se dochovaly nepatrné zbytky příkopu. Nejlépe dochovanou částí je 160 metrů dlouhý severozápadní úsek valu na hraně údolí Cidliny.[1]

Vnitřní plochu hradiště dělily téměř zcela zaniklé linie opevnění. Jedna v podobě obloukovitě vedeného příkopu a hradby vymezovala přibližně hektarový areál v severozápadní části hradiště, který je hypoteticky považován za akropoli. Liniová hradba, která členila vnitřní plochu hradiště na dvě nestejně velké části, byla rozorána do šířky osmi metrů.[1]