Vasubandhu

Vasubandhu (pravděpodobně 4.–5. století) byl buddhistický učenec, nevlastní bratr Asangy, spoluzakladatel jógáčáry a autor Abhidharmakóši. Škola džódó šinšú jej považuje za druhého patriarchu, v zenovém buddhismu je považován za dvacátého prvního patriarchu. Poměrně často se o Vasubandhovi hovoří jako o dvou osobách.

Vasubandhu
Narození3. století
Péšávar, Guptovská říše nebo Gandhára
Úmrtí4. století
Povolánífilozof, spisovatel a bhikkhu
Nábož. vyznáníbuddhismus
PříbuzníAsanga[1] (sourozenec)
Funkcezenový patriarcha
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Purušapuře (dnešní Péšávár), která tehdy patřila k území Gandháry. Měl se narodit rok poté, co se jeho starší nevlastní bratr Asanga stal buddhistickým mnichem.[2] Nejprve studoval místní nauku vaibhášiků, poté se vydal do Kašmíru, aby tam prohloubil své nabyté znalosti o buddhismu. Podle tradičního podání pak po návratu domů celý večer vyprávěl o nauce vaibhášiků, načež ze svého vyprávění sestavil dílo o šesti stech verších, které nazval Abhidharmakóša.[3] Toto dílo se dotýká devíti základních témat a představuje přechod od hínajánové nauce k mahájáně.[4]

Japonská dřevěná socha Vasubandhua z období Nara

Abhidharmakóša se zabývá především dharmami, což jsou podle nauky vaibhášiků základní jednotky reality. Ty mohou být tělesného (resp. hmotného), ale i smyslového či zkušenostního charakteru. Sedmdesát pět dharm Vasubandhu rozdělil do pěti kategorií, jejichž koncept později přepracoval. V pozdějším období se Vasubandhu odklonil od učení vaibhášiků a přiklonil se k učení sautrántiků a začal kritizovat vaibhášské učení.[5]

Když se podle tradičního podání zjevil Asangovi bódhisattva Maitréja, zjevil Asangovi učení, které se stalo základem jógáčáry. K tomuto učení se za nedlouho přiklonil i Vasubandhu a jeho další působení spadá do této oblasti. Napsal několik komentářů k bratrovým spisům i několik vlastních děl, které patří k základním spisům jógáčáry, především spis Vinšatiká a Trinšika.

Vasubandhu psal svá díla v sanskrtu, dochovaly se však i překlady jeho děl do čínštiny a tibetštiny. Do čínštiny některá jeho díla přeložil čínský poutník Süan-cang.

Dvě osoby za jménem Vasubandhu

Dosud se vedou spory o to, zda se pod jménem Vasubandhu neskrývají dvě osoby. Tuto tezi zastávají badatelé jako Erich Frauwallner či Egon Bondy.[6] Pokud se někdy hovoří o Vasubandhovi jakožto o dvou osobách, většinou se označují jako Vasubandhu mladší a Vasubandhu starší. Vasubandhovi mladšímu (zhruba 400–480) se pak připisuje autorství Abhidharmakóši a bývá považován za představitele sarvástiváda. Vasubandhu starší (zhruba 320–380) je pak v tomto pojetí nevlastní bratr Asangy, komentátor jeho spisů a spoluzakladatel jógáčary.[7]

Vybraná díla
  • Abhidharmakóša
  • Karmasiddhiprakarana
  • Jógačárová literatura:
    • Vinšatiká
    • Trinšika

Odkazy

Reference
  1. Dostupné online.
  2. Vasubandhu [online]. The Internet Encyclopedia of Philosphy [cit. 2009-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
  3. LUSTHAUS, Dan. Vasubandhu. In: MCGREAL, Ian. Velké postavy východního myšlení: slovník myslitelů. Praha: Prostor, 1998. ISBN 80-85190-93-1. S. 229.
  4. Lexikon východní moudrosti. Překlad Jan Filipský, Helena Heroldová, Josef Kolmaš, Vladimír Liščák, Stanislava Vavroušková. 1.. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 2.
  5. Velké postavy východního myšlení: slovník myslitelů, s. 230–231.
  6. Lexikon východní moudrosti, s. 506.
  7. Velké postavy východního myšlení: slovník myslitelů, s. 234, pozn. překladatele.

Literatura
  • BONDY, Egon. Indická filosofie. Praha: Vokno, 1991. ISBN 80-85239-07-8. S. 166–171.
  • LUSTHAUS, Dan. Vasubandhu. In: MCGREAL, Ian. Velké postavy východního myšlení: slovník myslitelů. Praha: Prostor ISBN 80-85190-93-1. S. 229–234.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.