Van Geetovo zahájení

Van Geetovo zahájení (ECO A00) je nepravidelné šachové zahájení zavřených her. Nemá ustálený název a je možno se setkat i s názvy Dunstova hra nebo Heinrichsenova hra. V našich zemích se někdy také používá název Kotrčova hra.[1] Charakterizuje ho tah

Van Geetovo zahájení
abcdefgh
8
8
77
66
55
44
33
22
11
abcdefgh
Tahy 1. Jc3
ECO A00
Původ Napoleon, 1804
Pojmenováno po van Geetovi
Typ zahájení Zavřené hry

1. Jc3

Na mezinárodní úrovni se objevuje zřídka, neboť neklade před černého takové nároky. Přesto ale není špatné a bílý ho mnohdy použije z důvodu překvapení soupeře. Zahájení také často přechází do jiných.

Historie

Mnoho indicií napodívá tomu, že zahájení první použil už císař Napoleon Bonaparte v roce 1804.[2] V roce 1883 se zahájení hrálo v Londýně v partii Blackburne-Noa. V mezinárodních soutěžích dané zahájení často používá nizozemský šachista Dick van Geet, který se zasloužil i o jeho teorii. Na turnajích světové špičky zahájení v poslední době vzácně zkusil Alexandr Morozevič.

Varianty bez 1... d5

1. Jc3

Varianta s 1... d5

1. Jc3 d5

  • 2. d4 přechází do hry dámským pěšcem
  • 2. e4
    • 2... e6 - Francouzská obrana
    • 2... c6 - Caro-Kann
    • 2... d4 3. Jce2 jezdce dále bílý umístí na g3 a uvolní diagonálu pro bělopolného střelce; černý tu má prostorovou převahu, bílý má ale protihru díky figurové hře, hra je s oboustrannými šancemi
    • 2... dxe4 3. Jxe4 oproti carokannu tu černý nemá zahráno c6, což je pro něj výhodnější, hra je s šancemi na obou stranách , černý tu má na výběr více možností
      • 3... Sf5 4. Df3!? Dd5! 5. Jd6+ Dxd6 6. Dxf5 Jc6 s dobrou hrou; 4. Jg3 Sg6 s protihrou
      • 3... Jd7 4. Sc4 Jdf6 s protihrou (4... Jgf6?? 5. Sxf7+!);
      • 3... e5 4. Sc4
      • 3... Jc6
      • 3... Jf6 4. Jxf6+ gxf6 nebo 4... exf6 s protihrou černého za dvojpěšce

Související články

Reference

  1. VESELÝ, Jiří; KALENDOVSKÝ, Jan; FORMÁNEK, Bedrich. Malá encyklopedie šachu. 1. vyd. Praha : Olympia, 1989. 430 s. , heslo Kotrčova hra
  2. Napoleon Bonaparte-Madame de Remusat, 1804
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.