Val di Fassa

Pět ladinských údolí

V údolí Fassa se nacházejí tyto obce:

• Campitello di Fassa (ladinsky Ciampedèl, německy historicky Kampidel im Fassatal).
• Canazei (ladinsky Cianacèi, německy historicky Kanzenei)
• Mazzin (Ladinsky Mazin, německy historicky Matzin)
• Moena (ladinsky Moena, německy historicky Moyen)
• San Giovanni di Fassa (Ladinsky Sèn Jan)
• Soraga di Fassa (ladinsky Soraga, německy historisch Überwasser)

Jižně od Moeny se údolí řeky Avisio nazývá Val di Fiemme. Příčinu těchto rozdílných názvů údolí je třeba hledat také ve vlastnické struktuře ve středověku, kdy údolí Val di Fassa patřilo k diecézi Bressanone a údolí Val di Fiemme k diecézi Trento.

Údolí Val San Nicolò

Do řeky Avisio se vlévají četné potoky z bočních údolí. Každé z těchto menších údolí, obvykle ledovcového tvaru, je zřídkakdy zpřístupněno asfaltovou silnici a žádné z nich nemá významné centrum. Nechybí však zde horské chaty a stodoly typické pro místní horskou tradici. Nejdůležitější údolí jsou:

• Val Contrin, který protéká potok Ruf de Contrin.
• Val Lasties, kterým protéká potok Ruf de Antermont.
• Val Duron, který protéká potok Ruf de Duron.
• Val di Dona, kterým protéká potok Ruf de Dona.
• Val di Udai, kterým protéká potok Ruf de Udai.
• Val di Vajolet, kterým protéká potoka Ruf de Soal.
• Val San Nicolò, kterým protéká potok Rio di San Nicolò.
• Valle di San Pellegrino,kterým protéká potok Rio San Pellegrino.

Pian Trevisan pod Marmolatou

Historie údolí Val di Fassa je zčásti opředena legendami. Podle pověsti existovalo v údolí Val di Fassa před vznikem prvních písemných dokladů sedm obcí "Regoles". Údolí Fassa bylo opakovaně vystaveno dravým útokům z východu přes průsmyk Passo Fedaia z "Marca Trevignana" (hlavní město Treviso). Proto se kolem údolí Val di Fassa vyprávějí četné legendy o neustálých bojích s "Trevisany" nebo většinou "Trusany".

Obce vytvořily ochranný svaz a najaly si žoldnéřskou jednotku, takzvané "Arimanni" (vojáky), vedené "Sorastantes" (nadstrážníky). Germánský termín Arimanne ukazuje na lombardský vliv. Arimanenové Trusany definitivně porazili, když se jim jeden z nich nabídl jako vůdce, ale ve skutečnosti je přepadl a zaplatil za to životem. Toto bojiště se nachází po pravé straně, když se jede z Canazei kolem Penie směrem na Fedaiu. Dodnes se mu říká "Pian Trevisan" nebo "Cian Trujan".

Arimanni střežili hranice údolí v dřevěných věžích (ciasteles, srov. pevnost) a v případě potřeby signalizovali do údolí poplach jedním až třemi signálními ohni. Protože se však Arimanni chovali dravě i v delších obdobích míru, říkalo se jim také latroni (lupiči), což pak používali i jako čestný titul.

Po připojení údolí k brixenskému knížecímu biskupství v raném středověku se instituce Arimannů stala nadbytečnou. Podle legendy byli "poslední Latroni" napadeni a zničeni Trusany pod průsmykem Fedaia. Arimanni sice byli stále schopni zapálit signální oheň, ale ten v údolí už nebyl vidět. Od té doby je v horách stále vidět "lum de morc", světlo smrti.

Badatel Karl Felix Wolff z Jižního Tyrolska dosvědčuje, že viděl raně středověký dokument, který se zmiňuje o dřívější existenci Arimannů. Protože však tento dokument zmizel, neexistuje v současné době o Arimannech žádný písemný důkaz.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Val di Fassa na německé Wikipedii.

• Val di Fassa. Documenti e Studi, a cura di Vittorio Bassetti, aprile 2013.
• Società degli alpinisti tridentini e Commissione per la tutela dell'ambiente montano, Naturalmente Trentino: i paesaggi, la natura, i luoghi, a cura di Alessio Bertolli, Trento, Curcu & Genovese, 2012, ISBN 9788896737552, OCLC 898546419.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fassatal na Wikimedia Commons

• Turismus ve Val di Fassa