Vajont (řeka)
Vajont je levý, asi 10 km dlouhý přítok řeky Piave v Benátsku z autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko severovýchodně od města Belluno. Vzniká soutokem dvou potoků ve výšce kolem 900 m n. m. a ústí ve výšce 473 m n. m. u obce Longarone.
| Vajont | |
|---|---|
 Údolí řeky s jezírkem vytvořeným sesuvem v roce 1963 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 10 km |
| Plocha povodí | 234 km² |
| Průměrný průtok | 23 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Karnské Alpy kolem 900 m n. m. | |
| Ústí | |
| Piave 46°15′55″ s. š., 12°18′34″ v. d. 473 m n. m. | |
| Protéká | |
 Itálie ( Benátsko - provincie Belluno,  Furlánsko-Julské Benátsko) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Středozemní moře, Jaderské moře, Benátský záliv | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vajont přitéká z východu z jižních Karnských Alp a vytváří úzké, hluboko zaříznuté, štěrkem naplněné údolí, jehož italský název je Val Vajont. Údolím prochází silnice SS 251 z Longarone přes Erto e Casso do Cimolais. V Erto ústí do Vajontu řeka Torrente Pezzeit ze severu. Dále na východ, u San Martino, pokračuje silnice údolím Tuara přes průsmyk Passo di San Osvaldo dále na východ.
Údolí řeky Vajont se však stáčí od jihu, od 2472 m vysokého vrcholu Col Nudo, na jehož úbočí pramení dva přibližně stejné potoky, z nichž západní se nazývá také Col Nudo a východní Rio Frugna. Vajont teče obloukem k severozápadu okolo úpatí kopce Monte Toc. Část jeho severního svahu se roku 1963 sesula a zasypala vodní nádrž, která byla ve zkušebním provozu částečně naplněná vodou. Sesuv způsobil částečné přetečení nádrže. Pod obcí Casso stojí přehradní hráz. Naproti hrázi leží v údolí sesuvem vytvořený kopec.