Věda udržitelnosti

Věda udržitelnosti (anglicky sustainability science) je vědecká disciplína, která vznikla na počátku 21. století,[1] zabývající se výzkumem, vývojem a implementací udržitelnosti a udržitelného rozvoje na lokální, regionální, národní a globální úrovni a v praxi (vzdělání, management, atd.).

Věda udržitelnosti se soustředí na zkoumání interakcí mezi člověkem, životním prostředím a konstruovanýmy systémy za účelem chápat a přispět k řešení komplexních problémů, které ohrožují budoucnost lidstva a integritu systémů, jež podporují život na Zemi, jako jsou současná klimatická změna, ztráta biologické diverzity, znečištění, environmentální degradace.[2]

Věda o udržitelnosti, stejně jako samotná udržitelnost, odvozuje určitý podnět z koncepcí udržitelného rozvoje a environmentalistiky.[3] Věda o udržitelnosti poskytuje kritický rámec pro udržitelnost[4] zatímco měření udržitelnosti poskytuje kvantitativní údaje založené na důkazech potřebné k vedení správy udržitelnosti.[5]

Témata, která se oobjevují a jsou řešena v literatuře vědy o udržitelnosti jsou strukturování znalostí (anglicky knowledge structuring), koordinace dat a interdisciplinární přístupy.[6]

Související články

Reference
  1. KATES, R.; CLARK, W.; CORELL, R.; HALL, J.; JAEGER, C. Sustainability science. Science. 2001, s. 641–642. DOI 10.1126/science.1059386. (anglicky)
  2. "Sustainability Science". Task Force on Conceptual Foundations. Earth System Governance Project. earthsystemgovernance.net. Retrieved 2017-07-16.
  3. Environmental Science: Iowa State University
  4. Komiyama,H. , Takeuchi,K. 2006. Sustainability science: building a new discipline. Sustainability Science 1:1–6.
  5. Sustainability Accounting in UK Local Government [online]. The Association of Chartered Certified Accountants [cit. 2008-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-11. (anglicky)
  6. Kauffmann, Joanne 2009. Advancing sustainability science: report on the International Conference on Sustainability Science (ICSS) 2009. Sustainability Science 4: 233-242.

Další čtení
  • Bernd Kasemir, Jill Jager, Carlo C. Jaeger, and Matthew T. Gardner (eds) (2003). Public participation in sustainability science, a handbook. Cambridge University Press, Cambridge. ISBN 978-0-521-52144-4
  • Kajikawa Yuya (2008), "Research core and framework of sustainability science", Sustainability Science, n° 3, pp. 215–239, Springer DOI 10.1007/s11625-008-0053-1
  • Kates, Robert W., ed. (2010). Readings in Sustainability Science and Technology. CID Working Paper No. 213. Center for International Development, Harvard University. Cambridge, MA: Harvard University, December 2010. Abstract Archivováno 7. 7. 2017 na Wayback Machine and PDF file[nedostupný zdroj] available on the Harvard Kennedy School website
  • Jackson, T. (2009), "Prosperity Without Growth: Economics for a Final Planet." London: Earthscan
  • Brown, Halina Szejnwald (2012). "Sustainability Science Needs to Include Sustainable Consumption." Environment: Science and Policy for Sustainable Development 54: 20-25
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.