Výhrada zpětné koupě

Výhrada zpětné koupě (dále jen výhrada) se využívá jako vedlejší ujednání při uzavírání kupní smlouvy a je upravena českým občanským zákoníkem v § 2135–2138. Výhrada dává prodávajícímu možnost požádat ve smluvené lhůtě o vrácení prodané věci zpět do jeho vlastnictví (podobně jako u předkupního práva). Výhodou výhrady oproti předkupnímu právu je pro prodávajícího skutečnost, že si sám rozhodne, zda využije možnosti a požádá o vrácení věci a tím o obnovení svého vlastnictví.

Výhrada se využívá zejména v případě:

a) že prodávající i po prodeji věci chce mít přehled o jejím dalším osudu (podobně např. smluvená možnost odstoupení od smlouvy, rozvazovací podmínka apod.),[1]

b) kdy se prodávající ocitne v peněžní tísni a doufá, že se jeho finanční situace zlepší natolik, že si bude moci prodanou věc odkoupit zpět za původní kupní cenu (více k odkupní ceně viz odst. Povinnosti smluvních stran).[2] (§ 2135, odst. 7).

Podstata výhrady

Při prodeji věci na základě kupní smlouvy, ve které je sjednána výhrada, má prodávající právo ve sjednané lhůtě požádat zpět o prodávanou věc. Kupujícímu tak vzniká povinnost tuto věc prodávajícímu vrátit, a to na jeho žádost a za úplatu.[1] (§ 2135, odst. 1).

Lhůta

Kupující se s prodávajícím v kupní smlouvě dohodnou na lhůtě, během které má prodávající nárok na požádání o vrácení věci zpět do svého vlastnictví. Pokud si lhůtu nestanoví jinak, platí jako sjednaná lhůta (na vrácení věci) u movité věci 3 roky a u nemovité věci 10 let.[1] (§ 2137).

Povinnosti smluvních stran

Kupující má povinnost vrátit prodávajícímu věc v nezhoršeném stavu. Prodávající má povinnost vyplatit zpět kupujícímu kupní cenu. Pokud v době, kdy byla věc ve vlastnictví kupujícího, došlo ke zlepšení stavu věci, náleží kupujícímu náhrada nákladů na toto vylepšení v plné výši. Pokud se ale sníží hodnota vrácené věci z důvodu zhoršení jejího stavu běžným opotřebením, náhodně vzniklou škodou [2] (§ 2135, odst.18) nebo vinou kupujícího, má tento povinnost prodávajícímu škodu nahradit.[1] (§ 2136).

Pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, nepřipočítávají se (při vrácení věci) ke kupní ceně žádné úroky.[2] (§ 2135, odst. 12).

Ostatní

Kupující je tedy po dobu výhrady vůči prodávajícímu ve velké nevýhodě. Je sice vlastníkem věci, ale nemá jistotu, že to tak zůstane i nadále. Mohlo by proto pro něho být vhodnější věc po dobu výhrady nijak neupravovat ani s ní jinak nakládat.

Výhradu sjednanou u nemovitosti lze zapsat i do katastru nemovitostí. Pokud tam bude výhrada zapsána, věc nebude možno zatížit (např. věcným břemenem) bez souhlasu toho, pro koho je právo zpětné koupě zapsáno (prodávající).[1] (§ 2138)

Výhrada zpětné koupě zavazuje i dědice, pokud se tak obě strany dohodly v kupní smlouvě.[1] (§ 2135, odst. 2)

Reference
  1. § 2135–2138 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dostupné online. Archivováno 1. 7. 2015 na Wayback Machine
  2. TICHÝ, Luboš; PIPKOVÁ, Petra Joanna; BALARIN, Jan. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. 503 s. ISBN 978-80-7400-521-3. S. 293–309.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.