Akutní horská nemoc
Akutní horská nemoc (zkratka AHN, anglicky AMS – Acute Mountain Sickness, také Altitude sickness) je komplex symptomů vyskytujících se u člověka ve velkých výškách. Způsobena je nedostatkem kyslíku.
Může postihnout každého, kdo se pohybuje ve vyšších nadmořských výškách, kde je nižší atmosférický tlak. Týká se to především letců a horolezců. Protiopatřením je aklimatizace nebo vdechování kyslíku z kyslíkové láhve.
Ve většině případů je AHN závislá na rychlosti výstupu. Může se projevit již ve výšce kolem 3000 m. Akutní horské nemoci lze předejít dostatečnou aklimatizací, pomalým výstupem (300 – 500 výškových metrů za jeden den a noc, po 1000 metrech se doporučuje udělat den pauzu) a věnování pozornosti prvním příznakům. V případě přetrvávajících problémů je nutné ihned zahájit sestup do nižších poloh. Při podcenění akutní horské nemoci hrozí vysokohorský otok plic nebo vysokohorský otok mozku a následná smrt.
Typické příznaky AHN
- nechutenství, zvracení
- nespavost
- únava nebo slabost
- nejistota
- malátnost
- vrávoravá chůze
- časté močení — doplňovat tekutiny — riziko dehydratace neboť se ztrácí pocit žízně!
- nad 7000 metrů nad mořem změny vědomí, ztráta soudnosti
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu akutní horská nemoc na Wikimedia Commons