Akutní horská nemoc

Akutní horská nemoc (zkratka AHN, anglicky AMSAcute Mountain Sickness, také Altitude sickness) je komplex symptomů vyskytujících se u člověka ve velkých výškách. Způsobena je nedostatkem kyslíku.

Může postihnout každého, kdo se pohybuje ve vyšších nadmořských výškách, kde je nižší atmosférický tlak. Týká se to především letců a horolezců. Protiopatřením je aklimatizace nebo vdechování kyslíku z kyslíkové láhve.

Ve většině případů je AHN závislá na rychlosti výstupu. Může se projevit již ve výšce kolem 3000 m. Akutní horské nemoci lze předejít dostatečnou aklimatizací, pomalým výstupem (300 – 500 výškových metrů za jeden den a noc, po 1000 metrech se doporučuje udělat den pauzu) a věnování pozornosti prvním příznakům. V případě přetrvávajících problémů je nutné ihned zahájit sestup do nižších poloh. Při podcenění akutní horské nemoci hrozí vysokohorský otok plic nebo vysokohorský otok mozku a následná smrt.

Typické příznaky AHN

  • nechutenství, zvracení
  • nespavost
  • únava nebo slabost
  • nejistota
  • malátnost
  • vrávoravá chůze
  • časté močení — doplňovat tekutiny — riziko dehydratace neboť se ztrácí pocit žízně!
  • nad 7000 metrů nad mořem změny vědomí, ztráta soudnosti

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.