Völs (Tyrolsko)

Nejstaršími doklady osídlení jsou nálezy kamenných seker z 3. tisíciletí př. n. l. Z římského období pocházejí nálezy mincí a bronzová figurka závaží, zvaná Völský Bakchus (výška 10 cm, váha 1,38 kg) z 1. století našeho letopočtu, považovaná za jeden z nejvýznamnějších nálezů té doby a svého druhu v Tyrolsku.

První písemné zmínky o majiteli osady pocházejí z let 1183–1188 z pamětní knihy benediktinského kláštera Benediktbeuern; jmenoval se Heinricus de Velles. Jeho hrad Vellenburg se v písemných pramenech objevuje od roku 1164 a leží v blízkosti Völsu na katastru obce Götzen.[1] V roce 1312 se Völs stal samostatnou obcí. V roce 1954 si obec zavedla znak s polovinou koně, převzatý z erbu pánů z Völsu.

Do poloviny 20. století převažovala zemědělská výroba, nyní velkou plochu zaujímají hypermarkety a skladové haly. V roce 2001 byl Völs z tohoto důvodu povýšen na tržní město. V současnosti Völs s Innsbruckem spojuje rychlodráha (Schnellbahn) č. 1, 2 a obec plní roli jeho nákupního a skladového centra. Mnozí obyvatelé pracují jako pendleři ve spedici.

Kostel sv. Jodoka a Lucie

Emauzský kostel

• Farní kostel sv. Jodoka a Lucie se hřbitovem, pozdně gotický z roku 1494, průčelí a věž jsou barokní
• Kostel Ježíše Krista v Emauzích, moderní betonová stavba architekta Josefa Lacknera z let 1965–1967
• Kaple sv. Blažeje na vrchu Blasienberg, ze 17. století, uvnitř poutní obraz Panny Marie Pomocné
• Křížová cesta s výklenkovými kaplemi
• Pomník obětem první světové války
• Museum Thurnfels – archeologická sbírka nálezů z doby bronzové a římské[2]