Válka s emuy
Válka s emuy (anglicky Emu War) je posměšné označení pro snahu vlády Západní Austrálie vypořádat se s přemnožením nelétavých emu hnědých, kteří na začátku třicátých let dvacátého století škodili už tak Velkou hospodářskou krizí oslabené produkci pšenice.[1][2]
Válka s emuy | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Muž třímající emua zabitého australskými vojáky | |||||||||||
| |||||||||||
strany | |||||||||||
Populace emu hnědých | Královské australské dělostřelectvo místní farmáři a osadníci | ||||||||||
velitelé | |||||||||||
Sir George Pearce Major G.P.W. Meredith | |||||||||||
síla | |||||||||||
~ 20 000 jedinců | několik vojáků dva lehké kulomety jeden automobil | ||||||||||
ztráty | |||||||||||
986 ptáků zastřeleno (podle australských vojáků) | ~ 10 000 vystřílených nábojů |
Předehra konfliktu
Emu hnědý figuroval na seznamu chráněných druhů Západní Austrálie mezi lety 1874 a 1922, poté byl naopak jakožto ničitel plodin prohlášen za škůdce. V druhé polovině dvacátých let začal trofejní výkup zobáků těchto ptáků. I přes tisíce vyplacených odměn ročně neměl tento program větší vliv na populaci emuů. Podobný program zavedl Queensland, kde emuové rozšiřovali invazivní opuncii, jejímiž plody se živili.[3] Ploty proti králíkům vybudované na začátku dvacátého století usměrňovaly hejna migrujících ptáků, po jejich obvodu tak byl problém nejpalčivější.[2]
V roce 1932 se hejno čítající až 20 000 jedinců objevilo ve farmářské oblasti v okolí sídel Campion a Walgoolan. Znepokojení farmáři požádali vládu o pomoc, které se jim dostalo v podobě několika vojáků 7. baterie Královského australského dělostřelectva pod vedením G. P. W. Mereditha, vybavenými dvěma lehkými kulomety Lewis, deseti tisíci náboji a jedním automobilem. Pro vojáky měla být tato operace cvičením střelby, pro vládu pak propagandou ve složité době.[1]
Neúspěšné útoky
První větší „bitvou“ se stalo přepadení zhruba tisícovky ptáků u napajedla za rozbřesku 4. listopadu 1932. Vojákům se podařilo zastřelit pouze asi tucet emuů, než se zbraň zasekla.
O něco úspěšnější se stal 8. listopad, kdy bylo pobito zhruba 200 opeřených protivníků, ovšem za cenu 2 500 nábojů, tedy asi čtvrtiny celkových zásob.
Po dobu dalších 30 dní se pohyboval počet obětí v řádu jednotek až desítek než byla jednotka 10. prosince stažena. Zastřeleno bylo podle vojáků 986 emuů a odhadem 2 500 jich mělo zemřít i s těmi, kteří podlehli zraněním později.[1]
- Dva z vojáků s kulometem Lewis
- Odpočívající vojáci
- Několik ptáků emu u napajedla
- Voják s mrtvým „nepřítelem“
Po skončení „války“
Po utržené ostudě vláda několikrát odmítla další žádosti farmářů o ozbrojený zásah v následujících letech a rozhodla se raději soustředit prostředky na výkup trofejí, což se ukázalo jako daleko efektivnější, byť méně efektní řešení – v roce 1935 byly vyplaceny za šest měsíců odměny za 57 034 trofejí[2] a mezi lety 1945 a 1960 bylo takto vyhubeno přes 284 704 emuů.[1] V tomto ohledu válka proti emu hnědým nikdy neskončila a byli nadále hubeni jako škůdci.[3]
Odkazy
Reference
- JOHNSON, Murray. ‘Feathered foes’: Soldier settlers and Western Australia's ‘Emu War’ of 1932. Journal of Australian Studies. 2006, roč. 30, čís. 88, s. 147–157. DOI 10.1080/14443050609388083. (anglicky)
- ROIN, Libby; JOSEPH, Leo; HEINSOHN, Robert. Boom and Bust : Bird Stories for a Dry Country. Victoria: CSIRO Publishing, 2009. Dostupné online. ISBN 9780643096066. S. 253–257. (anglicky)
- LOW, Tim. Where song began : Australia's birds and how they changed the world.. New Haven: Yale University Press, 2016. ISBN 978-1-74348-426-5. Kapitola 12. People and Birds: Protecting Assets. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Válka s emuy na Wikimedia Commons