Uzlový lokalizační systém
Uzlový lokalizační systém je informační systém silniční a dálniční sítě v ČR. Jeho základním principem je matematický pohled na silniční a dálniční síť jako na grafové znázornění. Vrcholy grafu jsou rozuměny uzly (uzlové body) a hranami grafu jsou myšleny úseky (spojnice dvou uzlů ležící na témže tahu dané komunikace).
Silniční tah – je sled jednotlivých úseků ve stanoveném pořadí k danému silničního tahu.
Úsek – je definován svým počátečním a koncovým uzlem tvořící číslo úseku. Toto pořadí uzlů, které definují daný úsek, udává současně i jeho orientaci. U směrově dělených komunikací jsou oba jízdní směry sledovány samostatně jako oddělené části komunikace, definované sledem úseků na každém z nich ležících.
Uzlové body – jsou pak elementárními jednotkami popisujícími silniční a dálniční síť v uzlovém lokalizačním systému. Dělí se na dva typy.
- typ A – základní uzlový bod, který se umísťuje buď
- v místech křižovatek (sledovaných komunikací, nebo s nesledovanými komunikacemi jako např. s místními nebo účelovými komunikacemi), nebo
- v místech mimo křižovatku (komunikace na státní hranici ČR, nevybudovaném úseku komunikace, vojenského prostoru, přívozu, směrového rozdělení komunikace mimo křižovatku).
- v bodech jednoznačnosti, které slouží k rozlišení úseků různých délek na dvou komunikacích mezi dvěma společnými uzly.
- typ B – pomocný uzlový bod, který se umísťuje v místech kde komunikace přechází administrativní hranice.
Označení uzlů Každý uzel je v uzlovém lokalizačním systému jednoznačně definován číslem uzlu. Má následující strukturu
2325A00105 tedy xxxx x xxx xx
2325 - číslo mapy 1:50000 A - typ uzlu (A nebo B) 001 - pořadové číslo uzlu na daném mapovém listu 05 - pořadové číslo dílčího uzlu (jen v případech složitých křižovatek)
Příklady:
1214A005 - základní uzlový bod
2512B008 - pomocný uzlový bod
1224A05506 - dílčí uzlový bod
Uzlové body v křižovatkách – rozlišujeme dva druhy křižovatek.
- křižovatky jednoduché - všechny úrovňové křižovatky, křižovatky okružní s průměrem středového ostrůvku do 30 m, křižovatky úrovňové nebo rozvinuté, u nichž existuje fyzický ostrůvek, jehož nejdelší hrana je větší jak 30 m a nejkratší hrane je delší než 15 m.
- křižovatky složité - všechny mimoúrovňové křižovatky, křižovatky okružní s průměrem středového ostrůvku nad 30 m, křižovatky úrovňové nebo rozvinuté, u nichž existuje fyzický ostrůvek, jehož nejdelší hrana je větší jak 30 m a nejkratší hrane je delší než 15 m. U složitých křižovatek se pro úplný a jednoznačný popis jízdních směrů v křižovatce unísťují dílčí uzlové body, které jsou podřízeny základnímu uzlu náležícímu k dané složité křižovatce.