Uzlový lokalizační systém

Uzlový lokalizační systém je informační systém silniční a dálniční sítě v ČR. Jeho základním principem je matematický pohled na silniční a dálniční síť jako na grafové znázornění. Vrcholy grafu jsou rozuměny uzly (uzlové body) a hranami grafu jsou myšleny úseky (spojnice dvou uzlů ležící na témže tahu dané komunikace).


Silniční tah – je sled jednotlivých úseků ve stanoveném pořadí k danému silničního tahu.

Úsek – je definován svým počátečním a koncovým uzlem tvořící číslo úseku. Toto pořadí uzlů, které definují daný úsek, udává současně i jeho orientaci. U směrově dělených komunikací jsou oba jízdní směry sledovány samostatně jako oddělené části komunikace, definované sledem úseků na každém z nich ležících.

Uzlové body – jsou pak elementárními jednotkami popisujícími silniční a dálniční síť v uzlovém lokalizačním systému. Dělí se na dva typy.

  • typ A – základní uzlový bod, který se umísťuje buď
    • v místech křižovatek (sledovaných komunikací, nebo s nesledovanými komunikacemi jako např. s místními nebo účelovými komunikacemi), nebo
    • v místech mimo křižovatku (komunikace na státní hranici ČR, nevybudovaném úseku komunikace, vojenského prostoru, přívozu, směrového rozdělení komunikace mimo křižovatku).
    • v bodech jednoznačnosti, které slouží k rozlišení úseků různých délek na dvou komunikacích mezi dvěma společnými uzly.
  • typ B – pomocný uzlový bod, který se umísťuje v místech kde komunikace přechází administrativní hranice.

Označení uzlů Každý uzel je v uzlovém lokalizačním systému jednoznačně definován číslem uzlu. Má následující strukturu

2325A00105 tedy xxxx x xxx xx

             2325 - číslo mapy 1:50000
                A - typ uzlu (A nebo B)
              001 - pořadové číslo uzlu na daném mapovém listu
               05 - pořadové číslo dílčího uzlu (jen v případech složitých křižovatek)

Příklady:

1214A005 - základní uzlový bod

2512B008 - pomocný uzlový bod

1224A05506 - dílčí uzlový bod

Uzlové body v křižovatkách – rozlišujeme dva druhy křižovatek.

    • křižovatky jednoduché - všechny úrovňové křižovatky, křižovatky okružní s průměrem středového ostrůvku do 30 m, křižovatky úrovňové nebo rozvinuté, u nichž existuje fyzický ostrůvek, jehož nejdelší hrana je větší jak 30 m a nejkratší hrane je delší než 15 m.
    • křižovatky složité - všechny mimoúrovňové křižovatky, křižovatky okružní s průměrem středového ostrůvku nad 30 m, křižovatky úrovňové nebo rozvinuté, u nichž existuje fyzický ostrůvek, jehož nejdelší hrana je větší jak 30 m a nejkratší hrane je delší než 15 m. U složitých křižovatek se pro úplný a jednoznačný popis jízdních směrů v křižovatce unísťují dílčí uzlové body, které jsou podřízeny základnímu uzlu náležícímu k dané složité křižovatce.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.