Ortisei

Obec leží na pravém břehu řeky Rio Gardena, která teče z východu na západ a vlévá se do řeky Isarco poblíž Ponte Gardena. Obydlené centrum obce se rozprostírá v průměrné nadmořské výšce kolem 1236 metrů nad mořem a severní svahy obce stoupají přes obec Funes do Dolomit až na horu Rasciesa (o výšce 2282 m n. m., německy Raschötzhütte) horského masivu Gruppo delle Odle (německy Geislergruppe, Langkofel), které jsou přírodní rezervací. Na východě obec sousedí s obcí Santa Cristina Valgardena, na jihu s osadou Oltretorrente (částí obce Castelrotto) a na západní hranici s Laionem.

První písemná zmínka o tyrolské obci jménem Ortiseit pochází z roku 1288, je to zkomolený latinský název urticetum a znamená „místo kopřiv“. Německý název Sankt Ulrich (svatý Oldřich) je doložen k roku 1366 a vztahuje se k místnímu svatému patronovi, k jehož kostelu zde po celý středověk patřily rozsáhlé pozemky.

Kostel sv. Jakuba

Řezbářská výzdoba kostela sv. Jakuba

Kostel sv. Oldřicha Zjevení Páně

Obec byla po staletí malou osadou, izolovanou v horách, se čtyřmi památnými kostely na poutních cestách. Obyvatelé se zabývali řezbářstvím (od 17. století celé generace, například rodin Rifesserů nebo Moroderů), výrobou dřevěných hraček a stavbou oltářů. Centrum řezbářství je zde dosud, design se studuje na střední uměleckoprůmyslové škole, založené Ferdinandem Demetzem, ale výroba je již převážně strojová.

Horolezci a turisté objevili krásy oblasti až ve druhé polovině 19. století. Lidové alpské chalupy byly v následujících desetiletích nahrazovány novostavbami vil, penzionů a hotelů. Během 20. století se Ortisei stalo střediskem zimních sportů a letní rekreace. Až do roku 1960 odtud do obce Klausen vedla vysokohorská železnice Val Gardena, kterou za první světové války postavili ruští váleční zajatci.

• Kostel sv. Jakuba Většího (Chiesa di San Giacomo) – středověký chrám na Svatojakubské poutní cestě, cenné gotické nástěnné malby a barokní řezbářská výzdoba
• Kostel sv. Oldřicha (Chiesa di Sant´Ulrico e dell Epiphania dell Signore) - původem středověký farní kostel sv. Oldřicha klanění Tří králů, zcela přestavěný v baroku, interér z konce 19. století
• Kostel sv. Antonína Paduánského v místní části Boden, z let 1673–1676
• Secesní kaple válečných obětí první světové války, z let 1918–1920
• Villa Venezia – novorenesanční dům (1903) se sochami Johanna Baptisty Morodera-Lusenberga (1870–1932)
• Muzeum Val Gardena (Gherdëina) – sbírky geologické, archeologické, botanické, národopisné i umělecké

V roce 2011 obyvatelstvo jako svůj první jazyk uvedlo ladinštinu (84,19%), němčinu (9,30%) a italštinu (6,51%).

Starostové od roku 1952:[2]

• Stadion je sídlem dvou hokejových klubů.
• Roku 1970 se v okolí obce konalo mistrovství světa v alpském lyžování.
• Každoročně v listopadu se pořádá mezinárodní tenisový turnaj mužů ATP challenger Val Gardena.[3]

• Isolde Kostnerová (* 1975), lyžařka
• Carolina Kostnerová (*1987), krasobruslařka
• Giorgio Moroder (*1940), hudební skladatel
• Luis Trenker (1892–1990), filmový producent, režisér a horolezec
• Hubert Prachensky (1916–2009) architekt, malíř a stavební podnikatel, projektant a manažer kulturního domu Luise Trenkera