Uffo Horn

Pomník Uffo Horna v městských sadech v Trutnově

Městský hřbitov v Trutnově, hrobka rodiny Hornů, uprostřed reliér Uffo Horna

I když se narodil polskému otci a české matce, mluvil německy, stejně jako celé tehdejší pohraničí a prakticky to byl Němec. Avšak celý život se prohlašoval výhradně Čechem a ctil české dějiny. To se projevilo i v jeho literárních dílech a zastupování českého národa při různých příležitostech. V revolučním roce 1848 se Horn dokonce stal velitelem národní gardy a vedl ji na pomoc Praze. Avšak po několika dnech byla garda nucena vrátit se zpět i přes marné snahy o opětovný postup na Prahu. V Trutnově prožil zbytek života v neustálých konfliktech s úřady, cenzurou a byl trvale pod policejním dozorem. Uffo Horn zemřel v 43 letech.

Své dílo vydával Uffo Horn německy, posmrtně vycházelo též německy. Česky vyšlo:

• Pašerák (připravil a úv. studii O životě Uffo Horna napsal Jaromír Loužil, přeložil František Teršl; Hradec Králové, Krajský dům osvěty, 1959)
• Selský osel (přeložil a doslov Erik Bouza; Hradec Králové, Kruh, 1975)

Trutnov, Společenské centrum UFFO

Město mu v roce 1889 nechalo v hlavní části Městských sadů vystavět památník, který byl kvůli několika změnám režimů přesouván z místa na místo. Po vzniku Československa se ocitl na náměstí, ale jen kvůli tomu, aby byl využit podstavec po odstraněné soše císaře Josefa II. Později byl i s podstavcem přesunut zase do parku, jenže úplně na okraj, bokem od cesty. Zpátky na původní místo byl Hornův památník navrácen až po roce 2000.

V 90. letech 20. století byla po Uffu Hornovi pojmenována ulice na Červeném Kopci v Trutnově a v roce 2010 nové trutnovské společenské centrum Uffo s divadelní kavárnou HORN.

Uffohorn se jmenuje královédvorská kapela.

• Josef Toužimský: Na úsvitě nové doby; Vilímek v Praze; 1899

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Uffo Horn na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Uffo Horn
• Uffo.cz: Po stopách Uffa^{[nedostupný zdroj]}