Učení letničních církví

V oddíle hermeneutiky se podíváme na učení o inspiraci. Dokumenty letniční ortodoxie stanoví bezvýhradnou důvěru v autoritu Božího slova. Tato idea je založena na myšlence sebeodhalujícího Boha. Poté se pak i hovoří o dvojím zjevení Božím - tzv. obecném zjevení (Prostřednictvím svého stvoření) a speciálním zjevení (v Ježíši Kristu a Božím slově). Myšlenka inspirace je založena na 2. Timoteovy 3,16, kde najdeme slovo theopneustos, což doslova znamená "vdechnout Bohem".[4] Letniční teologie se obecně vymezuje vůči dinamické interpretaci nebo funkcionální interpretaci, známé z liberální teologie. Často je zdůrazňována pasáž z 2. Petrovy epištoly. "Toho si buďte především vědomi, že žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.", kde je doloženo to, že pisatelé Nového i Starého zákona byli vedeni Duchem svatým.

Letniční křesťané většinou věří v Neomylnost Písma.

Letniční také věří v kánon tak, jak je zachovaný ve standardní protestantské Bibli, tedy bez deuterokanonických knih a jakýchkoli pseudoepigrafů.

O Kristu letniční věří, že je věčný Boží Syn, zplozený Otcem přede všemi věky. Vidí ho také, jako autora všeho stvoření, skrze nějž bylo všechno stvořeno i pro něj. Věří také, že Ježíš není pouze Bohem, ale také plně člověkem. Je zároveň nositelem božských i lidských vlastností. V Kristu tedy přebývá plné božství i plné lidství.

Letniční věří, že Kristovy úřady jsou prorok, kněz a král.

Ježíš Kristus svým příchodem vyprázdnil sám sebe (kenósis)[7] Kristova smrt nebyla jen obyčejnou smrtí. "Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem." Bible je plná odkazů na Kristův kříž a to nejen v evangeliích. Je centrem všech Pavlových listů. Na Kříži bylo dílo vykoupení završeno.

Letniční se obrací vůči každému, kdo by tvrdil, že Ježíš jen omdlel, nebo že měli učedníci hromadnou halucinaci. Věří v opravdové vzkříšení Ježíšova těla.

Člověk byl stvořen k obrazu Božímu. Věřící letničního typu většinou zastávají kreacionistický pohled na stvoření, i když jsou schopni ocenit upřímnost teistických evolucionistů. Klasickou evoluční teorii však odsuzují a staví se proti ní.

Letniční věří, že Bůh zlo nestvořil nicméně se tu ukázalo zneužitím svobody člověka. Následkem hříchu byl porušen základní vztah mezi Bohem a člověkem. Člověk musí nést následky svého hříchu. Také se dále věří, že hříchem byla poskvrněna také příroda.

Už ve Starém Zákoně byl stěžejní princip oběti. Obětovala se všelijaká zvířata i potraviny na znamení usmíření Božího hněvu. Kristova oběť jě pak takovou dokonalou obětí. Když jsme byli prokletí a vzdálení od Boha, Kristus zemřel za všechny podle Písem. Kristova krev smývá naše hříchy a činí nás opět blízkými Bohu.

Letníční církve kladou důraz na osobní prožitek obrácení se k Bohu skrze pokání.

"Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“ L 24,49 je jedním z citovaných zaslíbení Pána Boha o přijetí Ducha svatého a zvláštního pomazání. Skutky 1:4-5 čtou: "Čekejte, až se splní Otcovo zaslíbení, o němž jste ode mne slyšeli. Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem svatým, až uplyne těchto několik dní." Skutky 1:8 pak: "...dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země." Letniční tvrdí, že tato zaslíbení byla dána učedníkům, kteří již poznali Pána jako Spasitele a jejich jména byla už zapsána v nebesích[8]

Křest Duchem se přijímá pouhou vírou v Kristovo zaslíbení.

Znamením provázejícím přijetí Ducha svatého a Jeho pomazání je tzv. mluvení v jazycích (ř.glossolalia). Apoštolská a jiné církve se pak odvolávají především na knihu Skutků apoštolských, kde se jev objevuje.