Turnaj kandidátů v šachu

Turnaje kandidátů (respektive zápasy kandidátů) mistrovství světa byly turnaje (zápasy) pořádané Mezinárodní šachovou federací, jednalo se o třetí stupeň v boji o titul mistra světa. Vítěz turnaje kandidátů získává právo utkat se s držitelem titulu mistra světa. Původně se turnaje kandidátů konaly v tříletých intervalech, později byl systém měněn.

Celý cyklus se skládal z následujících částí (v současné době je aplikován jiný systém):

1. Pásmový turnaj
2. Mezipásmový turnaj
3. Turnaj kandidátů resp. Zápas kandidátů
4. Zápas o titul mistra světa v šachu

Tato organizace cyklů mistrovství světa byla zavedena po smrti mistra světa A. Aljechina, první turnaj kandidátů se hrál v roce 1950 (cyklus MS začal v roce 1948). Počet hráčů se během let měnil a býval mezi osmi až patnácti hráči. Většina hráčů se kvalifikovala z mezipásmových turnajů, někteří dostali právo účastnit se turnaje bez účasti v mezipásmovém turnaji. Do roku 1965 byl turnaj pořádán formou turnaje každý s každým. Od roku 1965 byl zvolen nový systém a to systém vyřazovacích zápasů, ten trval až do roku 1985. Proto se v tomto období často hovoří o „zápasu kandidátů“, ne „turnaji kandidátů“. V tomto případě bojovalo osm hráčů vyřazovacím systémem o právo vyzvat na zápas mistra světa. Čtvrtfinálové zápasy se zprvu hrály na dosažení 3 vítězství, později na deset partií a končily tehdy, když jeden z hráčů dosáhl alespoň 5,5 bodu. Pokud byl po poslední partii stav nerozhodný, došlo k prodloužení nejvýše třikrát vždy o 2 partie. Po nerozhodném výsledku zápasu i po prodloužení postoupil hráč s lepším výsledkem černými figurami. Pokud ani toto kritérium nemohlo rozhodnout o postupu, bylo přikročeno k losu. Tento případ se vyskytl pouze jednou (roku 1983 v zápase Smyslov – Hübner se losovalo ruletou). Finále se hrálo na různý počet partií, zprvu na 12, roku 1974 na 24 partií, v letech 1983 a 1986 na dosažení 4 vítězství.

Roku 1995-1996 byl poražený mistr světa rovněž účastníkem turnaje kandidátů a celkový vítěz se stal mistrem světa.