Tumanskij R-13

Tumanskij R-13 je sovětský proudový motor vyvinutý pod vedením Sergeje Gavrilova.[1] R-13 navázal na vývoj motoru Tumanskij R-11. Jde o dvouhřídelový proudový motor s axiálním kompresorem s novou vysokotlakou pětistupňovou částí, novou spalovací komorou, která usnadňuje opětovné nastartování motoru ve vysokých nadmořských výškách, novým přídavným spalováním a širším použitím titanových součástí. Montoval se do variant MiGu-21M, MF, SM, SMT, MIG-21UM, dále Suchoje Su-15M a TM.

R-13 byl také vyráběn v Číně jako LM WP13 a potkal ho podobný osud jako motor Tumanskij R-11: původně měly být oba vyráběny v Číně pod licencí, ale po čínsko-sovětské roztržce byla všechna sovětská technická podpora ukončena a Číňané postupovali sami. Pod vedením šéfkonstrukéra Jianga Hepua (江和甫) byl R-11 i R-13 v Číně vyráběny.

Verze bez přídavného spalování nesla označení R-95 a byla montována do počátečních verzí útočného letounu Suchoj Su-25. Následně byl ve výrobě nahrazen vylepšeným typem R-195, který produkuje tah o 12 procent větší.