Ploutev
Ploutve jsou orgány ryb, paryb a některých vodních plazů a savců, jejichž funkcí je zajišťovat pohyb, hydrodynamiku a případně i ochranu organismu ve vodě. Stavba ploutví u ryb a savců se liší, což je dáno jejich původem. Zatímco u ryb se jedná o primitivní končetiny, které jsou vyztužovány kostěnými paprsky, u savců mají párové ploutve kostru, neboť vznikly přizpůsobením končetin vodnímu prostředí.
Ploutve nesou název podle svého typického umístění na těle živočicha. Ploutve se dělí na párové a nepárové. Počet paprsků v nepárových ploutvích je důležitým rozpoznávacím znakem ryb. Paprsky jsou vlastně podpůrnou kostrou ploutví a podle stavby se dělí na tvrdé a měkké. Tvrdé paprsky jsou obvykle ostré, často i s drobnými zoubky, měkké bývají rozvětvené a článkované.
Ploutve ryb
- párové (sudé) ploutve
- prsní ploutve – pro značnou část druhů ryb pohybový orgán
- břišní ploutve – zajišťují stabilitu ryb
- nepárové (liché) ploutve
- hřbetní ploutev – u některých druhů se objevují i několik oddělených hřbetních ploutví (např. okounovití nebo také samostatné paprsky před hřbetní ploutví (např. koljuškovití)
- řitní ploutev – je umístěna za řitním otvorem, u některých skupin ryb (např. živorodkovití) je přeměněna na speciální pohlavní orgán
- ocasní ploutev – orgán pohybu pro naprostou většinu druhů
Zvláštní modifikaci ploutví mají např. úhoři, kterým nepárové ploutve splývají v celistvý ploutevní lem.
Tuková ploutvička je zvláštní tukový výstupek za hřbetní ploutví, který se vyskytuje u některých druhů (např. lososů), nejedná se však o pravou ploutev.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ploutev na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo ploutev ve Wikislovníku