Tuchorazský mlýn

Vodní mlýn je zmíněn roku roku 1571 v souvislosti s dědictvím po Bořivoji z Donína a na Tuchorazi. V popisu mlýna z 18. století se uvádí: „Předně jest zděný všechen a stavěný pod hrází rybníka od poledne na půlnoc. Složení s koly vodními, palečními a jinými potřebami troje. Totiž mlýny pro mletí mouk náležitě spraveny dva, jahelka jedna. Při hřídeli od jahelky pocházejícího stupy s štokem dřevěným tři.“[1]

V roce 1864 za mlynáře Jakuba Čančíka se při povodni protrhla hráz rybníka a voda vzala i mlýnské kolo. Roku 1884 prodal Josef Čančík mlýn mlynáři Herfurtovi. Od roku 1928 vlastnila mlýn rodina Baškova. Během 2. světové války Karel Baška i přes zákaz mletí mouku mlel. Ve mlýně pracoval až do 12. prosince 1961, kdy pro nemoc živnost zanechat. Od roku 1962 mlýn vlastnily Československé pekárny.[1]

Památkově chráněná zděná brána pochází z roku 1773. Je postavena z kamene s drobnými cihlovými doplňky. Má půlkruhově zaklenutý vjezd rámovaný ostěním z červeného pískovce a ukončuje ji římsa ve tvaru stlačeného oblouku krytá prejzy. Její nároží člení pilastry, plochu nad obloukem vjezdu zdobí vykrajované zrcadlo. Dvoukřídlá dřevěná vrata mají paprskovitě vyskládaný líc.[2]

Voda tekla na vodní kolo přibližně 500 metrů dlouhým náhonem vedle Mlýnského rybníka. U hráze směrem k náhonu se dochovala část stavidla, u mlýna je zbytek lednice a celá trasa je zarostlá vegetací. V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu o spádu 4,5 metru a výkonu 3,5 HP.[1]

Kolem mlýna vede turistická značená trasa 0016 z Českého Brodu k Jevanskému rybníku.