Trudník tukový

Poprvé byli trudníci objeveni u psů, kde způsobovali závažné kožní choroby. V roce 1842 objevil Francouz Berger Demodex folliculorum v lidském ušním mazu.[1]

Žijí v lumenu lidských vlasových folikulů a v mazových žlázách svých hostitelů. Vyskytují se v oblasti brady, nosu, čela a zad.[2] V jednom váčku můžou žít tři a více jedinců. Všichni jsou orientováni ústním ústrojím ke spodině váčku. Na histologických řezech je patrné poškození buněk epitelu a proto se předpokládá, že se živí obsahem těchto buněk. Patogenita dvou lidských druhů je minimální, proto se neuplatňuje žádný léčebný prostředek. Napadeno je od 20 – 100 % lidské populace. Statistické šetření normální populace v 60. letech 20. století v bývalém Československu ukázalo, že 23,6 % lidí bylo hostiteli trudníků.[3] Pravděpodobnost nákazy vzrůstá s věkem, nad 60 let se uvádí průměrná nákaza přes 50 % populace. Šíří se například společným používáním ručníků. Někteří odborníci ho dávají do souvislosti s rozšířením akné a výskyt trudníků může mít za následek druhotnou bakteriální infekci.[4]

Trudníci jsou drobní specializovaní roztoči, jejich protáhlé tělo doutníkovitého tvaru se čtyřmi páry zakrnělých nožek je dobře uzpůsobeno k životu ve folikulech. Gnathosoma má lichoběžníkovitý tvar. Trny na hřbetní straně základního článku palp jsou kolíkovité nebo na konci knoflíkovitě rozšířené. 4 páry nohou jsou rozloženy podél podosomatu. Samice má průměrnou délku 294 mikrometrů a samec je průměrně dlouhý 280 mikrometrů.