Trn (botanika)

Trnovité struktury – trny, ostny a kolce jsou části rostlin, které prošly metamorfózou. Vytvořily se z listů, palistů, stonků, kořenů a pupenů.[1] Dle jejich původu rozlišujeme 3 typy. Bývají tvrdé, pevné a především špičatě zakončené – ostré. Jejich ekologická podstata je především mechanická ochrana proti herbivorním živočichům. Mohou ale také sloužit jako úkryt pro mravence v případě akácie Acacia hindsii. Mravenci na oplátku chrání rostlinu proti jiným drobným škůdcům. Další funkcí může být ochrana rostliny proti extrémním teplotám, často v případě čeledi kaktusovitých (Cactaceae).

Kolce rostliny Ocotillo, vzniklé přeměnou stonku

Typy trnů

Trnité útvary můžeme rozdělit dle toho, jestli obsahují cévní tkáň. Trny a kolce v sobě mají cévní svazky, zatím co u ostnů tomu tak není (to je také důvod, proč se z rostliny dají ostny snadno ulomit). Hlavní dělení trnů je však dle jejich původu vzniku.

Trny
Dva typy trnů opuncie, která roste na kopci Lovoš v Českém středohoří

Vznikají přeměnou celých listů, okrajů listů – listových úkrojků nebo palistů. Evoluce vzniku trnu: z listů na brachyblastech, redukcí plochy listu až do podoby trnu.

Typickým představitelem pro trny, které vznikly přeměnou celých listů na brachyblastech, jsou kaktusy (Cactaceae). U nich mohou sloužit kromě ochrany před herbivory a před prudkým sluncem také k přichycení části rostliny na zvíře a následnému rozšíření druhu na jinou lokalitu – vegetativní rozmnožování. U většiny kaktusů jsou trny složené z mrtvých buněk, kromě jejich bází. Trny vyrůstají na areolách, což jsou brachyblasty vyrůstající v paždí podpůrného listu. Podpůrný list je v případě kaktusů podárium. To vytváří například klasické mamilly (bradavkovité útvary) u kaktusů rodu Mammilaria nebo také tvoří žebra vzniklá srůstem mamill u rodu Echinopsis. Dalším představitelem rostliny, u které vznikly trny z celého listu, je dřišťál obecný (Berberis vulgaris).

Z listových úkrojků vznikají trny u cesmíny (Ilex aquifolium).

Z palistů vznikají trny například u pryšce zářivého (Euphorbia milii).

Ostny

Ostny se nacházejí na okraji nebo na povrchu orgánů rostliny – jsou rozšířením kůry nebo pokožky. Jako jediné z trnitých útvarů tedy neobsahují cévní svazek a jdou snadno odstranit (ulomit). Jako příklad můžeme uvést čeleď růžovité (Rosaceae).

Kolce

Brachyblasty jsou zkrácená internodia větví, a právě z nich jsou přeměněné kolce.[2] Dá se říci, že kolce jsou zkrácené větévky trnovitého vzhledu. Mohou být jednoduché nebo rozvětvené. Typickým představitelem rostliny s kolci je trnka obecná (Prunus spinosa).

Galerie
  • Kolcový trn trnky vzniká z celé větvičky.
  • Párové trny akátu vznikají z palistů.
  • Trny dřišťálů vznikají z listů.
  • Trny bodláků jsou ostré pichlavé úkrojky listové čepele.
  • Z pletiva pod pokožkou vznikají ostny růží, ostružin, nebo ostny na povrchu tobolek jírovce.

Odkazy

Reference
  1. Černohorský, Z. (1967): Základy rostlinné morfologie, Praha, SPN
  2. Kubát Karel, Hrouda Lubomír, Chrtek Jindřich jun., Kaplan Zdeněk, Kirschner Jan a Štěpánek Jan [eds.]. Klíč ke květeně České republiky. Academia. Praha 2002.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.